Příští rok čekají Polsko prezidentské volby. Kandidátem na prezidenta nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost [PiS] je historik Karol Nawrocki. Ten nyní zastává post ředitele Institutu národní paměti.
Jaké šance má proti varšavskému primátorovi Rafału Trzaskowskému, kandidátu Občanské koalice polského premiéra Donalda Tuska? Dosavadní hlava státu Andrej Duda již mandát obhajovat nemůže, protože mu končí druhé funkční období. Volby budou důležité. Opoziční PiS potřebuje do prezidentského křesla „instalovat“ sobě politicky vstřícného činitele, jako to bylo v případě Dudy. A rovněž potřebuje volební vítězství po dvou významných prohrách. I proto je zajímavé, že v prezidentských volbách vsadila strana na méně známého historika a současného šéfa Institutu národní paměti.
„Jsem připraven zastupovat každého polského občana v Polsku,“ řekl Nawrocki odhodlaně na stranickém sjezdu PiS v Krakově.
41letý historik Nawrocki ostře kritizuje Green Deal, který podle jeho slov představuje hlavní překážku dalšího ekonomického růstu.
„Říkám ne klimatickému šílenství na úkor polských domácností,“ prohlásil.
Při svých nyní již politických projevech zdůrazňuje, že je “běžným občanem” se “skromným životem”. Jsou to ale nejspíš jenom slova. Rafała Trzaskowského totiž jedním dechem staví do pozice představitele současné zkorumpované elity. A stejně o něm hovoří zástupci PiS. Ti k této nálepce ale ještě přidávají slova o „progresivním levičákovi“.
„Trzaskowski představuje nejradikálněší levici,” řekl místopředseda PiS Patryk Jaki a dodal: „Naopak Nawrocki reprezentuje většinové názory Poláků.”
Trzaskowski, kandidát Občanské koalice současného premiéra Tuska, volební program ještě nezahájil. Přesto oznámil, že chce kontaktní kampaň a povede hovory s obyčejnými lidmi.
Proč jsou volby v Polsku důležité?
V sázce je v polské prezidentské volbě více než to, kdo a jak úspěšně koho osloví. Hraje se v nich o další politický vývoj již nyní oslabené PiS. Ta skončila těsně druhá v letošních volbách do Evropského parlamentu. V parlamentních volbách pak zaznamenala 8% pokles a ztratila moc po dvou volebních obdobích.
„Buď se strana PiS vyšvihne na trajektorii, aby se vrátila k moci, nebo to bude její konec, jak ji známe,” říká analytik Andrzej Bobinski z Polityka Insight, think-tanku ve Varšavě.
„A v tuto chvíli to reálně nevypadá na to, aby Nawrocki ve volbě svého soupeře přetlačil, i kdyby volil sebesilnější národně konzervativní rétoriku,“ dodává.
Rumuni volí prezidenta. Vítěz 1. kola odmítá vojenskou pomoc Ukrajině
Za pravdu mu dávají první předvolební průzkumy. Kandidát PiS z nich zatím vychází jako outsider. Průzkum společnosti Opinia24 a televize TVN24 hovoří poměrně jednoznačně. V prvním kole volby by Trzaskowski obdržel 41 procent hlasů, Nawrocki 26 procent hlasů. Třetí by s velkým odstupem skončil Slawomir Mentzen z krajně pravicové Konfederace. Ve druhém kole by dalo podle průzkumu 52 procent voličů přednost Trzaskowskému a 41 procent Nawrockému. Sedm procent respondentů uvedlo, že by se voleb buď nezúčastnilo, nebo se nerozhodlo, komu by dalo svůj hlas.
Další směřování PiS a jeho šéfa
Pokud strana PiS neuspěje ani v prezidentských volbách, nabízí se otázka, zda nadále zůstane Jaroslav Kaczyński v čele strany. Je tam už od roku 2003. A to je dost dlouho na to, aby se unavil on sám i jeho voliči. Navíc sílí kritika. Podle serveru natemat.pl Kaczyński, jistě výrazný a současně svérázný politik, se v poslední době ukazuje jako málo flexibilní. Údajně nepřijímá novou politickou realitu a oslabování své strany.
„A tak se v PiS objevuje stále vice kritických hlasů na adresu Kaczyńského kvůli volebním výsledkům. Hovoří se dokonce o panice, ztrátě sebedůvěry předsedy PiS a trvalejší neschopnosti čelit Tuskovi,“ uvádí server a dodává, že s koncem Dudy jako prezidenta navíc ztratí PiS svého významného politického spojence.
V této atmosféře není ani vyloučeno, že Kaczyński může být „odejit“ a vyměněn za „novou krev“. Či se sám v tom lepším případě vzdá svého dlouholetého postu. Kandidáty na jeho místo mohou být třeba bývalí premiéři Mateusz Morawiecki a Beata Szydlo nebo výrazný exministr obrany Mariusz Blaszczak, jenž stojí za startem aktuálně velice intenzivní modernizace polské armády. Pochopitelně se může najít i někdo další, kdo by se pokusil PiS znovu dostat k moci.
Tak jako tak polské prezidentské volby přitáhnou příští rok zraky všech evropských vůdců, protože se bude hrát o hodně. Pokud by byl poražen kandidát PiS, čemuž se přiklánějí zatím všechny relevantní průzkumy, může to stranu oslabit ještě víc.
