Evropská unie pošle na péči o syrské uprchlíky v Turecku další miliardu eur [cca 25 mld. Kč]. Peníze z EU prý půjdou hlavně na financování návratu syrských uprchlíků na území Turecka do Sýrie. Podle analytiků však jen to nestačí.
Vyplacení dalších peněz EU na péči o syrské uprchlíky v Turecku potvrdila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta včera [17.12.] v Ankaře jednala s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Turecko již od EU dostalo na péči o Syřany, které výměnou za to zadržuje na svém území, přes pět miliard eur [cca 126 mld. Kč]. V Turecku letos žily podle oficiálních údajů čtyři miliony uprchlíků. Z nich 3,2 milionu pochází ze Sýrie.
Podle analytiků je další finanční pomoc poskytnutá unií Turecku sice v dlouhodobém duchu politiky Evropské unie, ale vyvolává i mnoho otázek, které zůstávají prozatím bez odpovědí.
„Na prvním místě jde o to, zajistit pokračování kurdské autonomie a její bezpečnost v rámci Sýrie. A to spolu se zajištěním dalšího provozu detenčních center pro bývalé příslušníky Islámského státu,“ uvádí bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.
Lidé chtějí žít. Utíkají kamkoli, kde můžou přežít, říká Zakaria ze Sýrie
Upozorňuje, že je to právě Turecko, které podporuje útoky na Kurdy v Sýrii: „Zatímco jsme v minulých dnech všichni sledovali vítěznou jízdu ´napravených islamistů´ z Hay’at Tahrir al-Sham do Damašku, tak proturecké milice se k nim nepřidaly, ale za vydatné letecké a dělostřelecké podpory Turecka zaútočily právě na Kurdy.“
Jsou to přitom Kurdové, kteří dlouhodobě bojují proti Islámskému státu, z jehož návratu a posílení jeho vlivu v Sýrii mají západní země nyní největší obavy. Přičemž platí, že uskupení Haját Tahrír aš-Šám [HTS], které nyní v Sýrii vládne, je napojené nejen na Islámský stát, ale také na Al-Káidu. I když Západ teď tvrdí, že HTS jsou umírnění islamisté, ještě před pár lety označoval HTS za fanatické náboženské teroristy.
Kurdy zatím podporují pouze USA
Milan Mikulecký dále dodává, že proturecké milice, označované jako Syrská národní armáda, tvoří osoby, které bychom v metru potkat nechtěli. I když třeba v Berlíně se nám to, jak říká, může i snadno stát.
„Je to uskupení různých islamistů, v minulosti nezřídka příslušníků Islámského státu nebo Al-Kaidy, což je dodnes patrné i na názvech některých jejích částí, jako jsou Jaish al-Islam, Faylaq al-Šám nebo Ahrar al-Šarkíja,“ vysvětluje.
Podle něj zatím jediná země, která byť omezeně brání Kurdy, jsou USA. Ale ani jejich pozice podle jeho názoru není jednoduchá. To kvůli malému množství přítomných vojáků, extrémně složitému zásobování a neustálým útokům, jak uvádí, všelijakých „sluníčkových“ a proruských sil, jež neustále zdůrazňují, že Američané v Sýrii nemají co pohledávat.
„A ano, jsou to ti stejní, kteří v roce 2014, když Islámský stát masakroval různé etnické skupiny v Sýrii a Iráku, křičeli, proč Amerika nic nedělá, ale to je zkrátka věčný kolotoč dějin,“ říká Mikulecký.
Evropa posílá Turkům peníze dlouhodobě
„Chopíme se svého dílu odpovědnosti při podpoře Sýrie, která je na historické křižovatce,“ prohlásila včera v Ankaře von der Leyenová. Hovořila mimo jiné o tom, že EU znovu plně otevře svůj zastupitelský úřad v zemi, s níž bylo za Asadovy vlády a více než desetiletí trvající občanské války nemožné spolupracovat. Také vyzdvihla, že EU letos navýšila svou pomoc Sýrii na 160 milionů eur [cca 4 mld. Kč].
„Rovněž jsme otevřeli letecký humanitární most a první dodávky se očekávají tento týden,“ informovala von der Leyenová.
Budoucnost Sýrie zůstává dál nejistá. Turci jsou ale na koni
Klíčové unijní angažmá podle ní spočívá hlavně v další podpoře syrských uprchlíků v Turecku. Připomněla, že v rámci dohody uzavřené v roce 2015 Turecko dostává od evropského bloku peníze na projekty zaměřené na uprchlíky. Dále prohlásila, že EU zintenzivní své přímé kontakty s HTS. Podle ní je i zásadní, aby nová vláda nediskriminovala žádnou skupinu obyvatel a umožnila jim podíl na správě země.
„Musí být respektována jednota země a ochraňovány menšiny,“ uvedla, aniž by se jakkoli vyslovila k tomu, jak si nyní stojí Kurdové na území Sýrie.
Co říká prezident Erdogan. A co neříká šéfka EK
Turecký prezident Erdogan na společné tiskové konferenci s šéfkou EK prohlásil, že od EU přirozeně očekává větší finanční angažmá v otázkách syrských uprchlíků.
„Ankara se s Bruselem shoduje v názoru, že nové syrské vedení by mělo být ´inkluzivní“, tedy otevřené všem skupinám obyvatel,“ řekl.
Rovněž zopakoval, že pro Turecko je klíčové, aby se ze Sýrie nestal úkryt pro teroristické skupiny. Problém ale je, že těmito skupinami myslí nejen organizaci Islámský stát, ale právě i kurdské milice YPG a jejich spojence, kteří kontrolují území na východě Sýrie. Milice YPG Turecko považuje za odnož Strany kurdských pracujících [PKK], a tak za teroristickou organizaci.
Šéfka Evropské komise tento fakt ponechala bez komentáře. Což je ale v rozporu s tím, co vyjevila dál. Totiž, že spolu s pomocí Syřanům považuje za stěžejní zabránit „reálně hrozícímu opětovnému vzestupu teroristické organizace Islámský stát“. Aniž by už dodala, že jsou to právě Kurdové, kteří proti Islámskému státu bojují. To zdůrazňuje i Milan Mikulecký, který zároveň vyjasňuje, že jenom sypat peníze Turecku nestačí.
„Pokud chcete být na Blízkém východě relevantní silou, stále platí, že kromě mírové ratolesti v jedné ruce musíte mít v té druhé pořádný klacek,“ uzavírá.
–DNA/ČTK–
