Česko má šesté nejhorší podmínky pro podnikání v evropské sedmadvacítce. Oproti minulému roku se propadlo o dvě příčky. Aktuálně se nachází na 22. místě žebříčku. Vyplývá to z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví.
Index prosperity a finančního zdraví je společný výzkum České spořitelny [ČS], portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR. Podle jeho autorů za zhoršením stojí zejména rostoucí ceny elektřiny. Ty se od roku 2021 firmám více než zdvojnásobily. Podnikání neprospívá ani zvýšení daně z příjmu právnických osob na 21 procent, které přinesl takzvaný ozdravný konsolidační balíček.
Naopak podpořit podnikání v Česku by mohla mimo jiné větší podpora tuzemské Burzy cenných papírů Praha [BCPP]. Ta má totiž v současnosti osmou nejnižší tržní kapitalizaci v EU. Což limituje financování firem a startupů. A to přesto, že například pro financování startupů BCPP zřídila již před lety speciální trh START.
Index prosperity a finančního zdraví 2024
[Zdroj: ČS, Evropa v datech]
Spolu s Českem se mezi státy s méně přívětivým podnikatelským prostředím řadí Slovensko, které skončilo na posledním místě. Problém mají i Chorvatsko, Maďarsko, Rumunsko a Itálie. Tyto země skončily až za Českem. Naopak severské státy nabízejí podstatně lepší podmínky. Nejlepší podnikatelské prostředí vykazuje Finsko. To má vysoký počet startupů, relativně nízkou korporátní daň a nejnižší ceny za elektřinu pro firmy.
Milan Mařík, analytik Evropy v datech, říká, že ceny elektřiny výrazně zatěžují český byznys. Ještě v roce 2021 průměrně platily podniky [se spotřebou 500–1 999 MWh] desetinu eura za kilowatthodinu. Od roku 2023 se cena vyšplhala na více než dvojnásobek.
„Firmy v Česku tak nyní mají 13. nejdražší elektřinu v EU. Tato hodnota se sice nyní blíží evropskému průměru. Každopádně problém ale představuje zmíněný skokový nárůst,“ vysvětluje Mařík.
Nízká tržní kapitalizace burzy brzdí financování firem
Podnikání v České republice neprospělo ani zvýšení daní. Konkrétně v roce 2024 vzrostla daň z příjmů právnických osob v rámci konsolidačního balíčku z 19 procent na 21 procent. Korporátní daň v tuzemsku dosahuje 14. nejnižší hodnoty v EU. Což ale prakticky odpovídá unijnímu průměru.
ČEZ loni poslal státu 126 mld. Kč. Pokořil i žebříček plátců daně z příjmů
Problém je i tuzemský kapitálový trh. Tržní kapitalizace pražské burzy činí jen 17 procent hrubého domácího produktu [HDP]. To je osmý nejnižší podíl v EU. Malá velikost burzy vede k problémům, jako je vyšší zadlužování firem.
„Nízká tržní kapitalizace hlavního indexu akciového trhu a relativně nízké objemy obchodování odrazují větší investory a následně firmy od vstupu na burzu. Ať už pro získání kapitálu na rozvoj, nebo třeba pro částečnou realizaci výnosu. Firmy musí při rozvoji spoléhat ve vyšší míře na rizikovější dluhové financování nebo se vzdát částečně či zcela kontroly nad firmou,“ vysvětluje Petr Bártek, vedoucí akciový analytik České spořitelny.
Mezi příčiny nízké kapitalizace podle něj patří konzervativní důchodový systém. Ten totiž příliš nemotivuje k investicím do rizikovějších aktiv, jako jsou akcie, případně dluhopisů. Naopak tlačí mnohé do investic do nemovitostí, čímž se akcelerují jejich ceny na již tak vyluxovaném realitním trhu, kde se navíc zejména kvůli silné byrokracii jen málo staví.
„Druhým důvodem je velmi nízká podpora akciového trhu ze strany politiků. Ti bohužel často přehlížejí konkurenční výhodu ekonomik, kde fungující akciový trh slouží jako zdroj financování rozvoje firem. Výsledkem je, že český akciový trh je v poměru k HDP dvakrát menší, než je velikost typická v Evropě a několikanásobně menší oproti nejrozvinutějším skandinávským trhům,” zhodnocuje stav české tržní kapitalizace Bártek.
Česko má málo startupů
Zhoršené financování firem se odráží i na nižším počtu startupů v Česku, jakkoliv za ním stojí více důvodů. Na milion obyvatel v tuzemsku připadá 166 startupů. To je osmá nejnižší hodnota v EU. V tuzemsku není podnikatelská kultura tak silná, proto je třeba větší podpory podnikání. Situace nenahrává ani dlouhodobě nízká nezaměstnanost a zhruba milion lidí v Česku, kteří jsou jako zaměstnanci závislí na veřejných rozpočtech.
Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady
„My Češi, i když jsme podnikaví, stále nemáme ´mindset´ Izraelců či Američanů a riziko neúspěchu nás svazuje a mnohdy i přímo odrazuje od zakládání byznysů či startupů. Mezi lídry v počtu startupů na hlavu patří severské země jako Finsko a Švédsko,” vysvětluje Tomáš Milota, šéf společnosti Seed Starter ČS.
Na nízkou tendenci lidí podnikat upozorňuje i Jan Indráček, výkonný ředitel Druhé ekonomické transformace. Podle něj k tomu přispívá i nízká nezaměstnanost, která nenutí obyvatele začít podnikat.
„Bohužel se Česká republika od roku 2013 nezapojuje do mezinárodního výzkumu Global Entrepreneurship Monitor. Ale už tehdy se ukazovalo, že jsme na chvostu podnikavostí lidí,“ uvádí Indráček.
Nezaměstnanost zůstává nízká. Problémy trhu práce ale přetrvávají
Doplňuje, že v Česku vidělo příležitosti pro založení firmy jen 23 procent Čechů. V Nizozemsku to bylo 33 procent a ve Švédsku třeba 64 procent.
„Měli bychom se více zaměřit na rozvoj podnikavosti u mladých lidí, to nejen na úrovni státu, ale i firem a neziskových projektů. Škola nás učí faktům a trestá nás za chyby, a to potřebujeme změnit,“ vysvětluje.
Zahraniční firmy v ČR stojí za 45 % přidané hodnoty
Rozšíření know-how a růst počtu firem a startupů by mohly Česku pomoci zvýšit přidanou hodnotu domácích podniků, tvrdí autoři Indexu prosperity a finančního zdraví. Zahraniční firmy totiž v Česku tvoří 45 procent přidané hodnoty.
Komentář: Kouzlo nových strategií u hospodářské strategie nefunguje
Jde o pátý nejvyšší podíl v Evropské unii. Tento podíl v posledních letech mírně roste. Za nižší přidanou hodnotu tuzemských firem může hlavně zaměření české ekonomiky na subdodávky koncovým producentům.
„Tím se připravujeme o vyšší přidanou hodnotu i část marže. Vyšší podíl zahraničních firem je v Česku daný historickým vývojem, kdy jsme potřebovali získat know-how a kapitál,“ vysvětluje analytička ČS Tereza Hrtúsová.
V Česku se na přidané hodnotě ze zahraničních vlastníků nejvíce podílí Německo [34 %]. Na druhém místě jsou pak USA [14 %].
„Samotný počet zahraničních vlastníků ale není určujícím kritériem. Důležité je, zda zahraniční vlastník zemi přináší kapitál, který se propíše do investic,“ uzavírá Hrtúsová.
–DNA–
