V pondělí v Brně odstartuje Mezinárodní strojírenský veletrh [MSV]. Téma 61. ročníku jsou nové technologie, Průmysl 4.0 a digitalizace výroby. Svaz průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] v této souvislosti představil výsledky průzkumu – jak jsou na tom české firmy se zaváděním prvků Průmyslu 4.0 a digitalizací procesů.
„Nové technologie a zejména pak digitalizace jsou z hlediska českých firem klíčové, což platí zejména pro subdodavatele. Ti přijdou o své pozice, pokud nedokáží udržet krok v technologickém vývoji s velkými nadnárodními firmami. To znamená, pokud jejich technologie nebudou kompatibilní s technologiemi velkých firem,“ říká člen představenstva SP ČR a generální ředitel Siemensu ČR Eduard Palíšek.
Dnes podle něj klíčem k úspěchu není levná pracovní síla, ale jsou to právě technologie. K jejich zavádění je ale podle něj nutné přistupovat s rozmyslem a zejména pak se strategickým [digitálním] plánem. Důvod je, aby firmy neztrácely peníze na nahodilých řešeních, které nefungují, jak mají a vyžadují další investice. A dále proto, aby zvládly na nové technologie zaškolit své zaměstnance. Dle jeho slov firmy s kvalitním plánem nemusejí mít obavy, že zavedení nové technologie pro ně bude znamenat personální obměnu půlky jejich firmy.
Navzdory jeho slovům průzkum SP ČR ukázal, že digitální strategii má zpracovanou pouze 36 procent tuzemských firem. A dále, že ve většině již zrealizovaných projektů ve firmách se zřejmě jedná spíše o nesystematickou implementaci izolovaných dílčích řešení.
Technologie a výsledky průzkumu
Aktivnější a připravenější na zavádění prvků Průmyslu 4.0 jsou podle průzkumu, kterého se zúčastnilo 105 firem, velké firmy. Více než dvě třetiny z nich [68,2 %] chtějí v příštích pěti letech zvýšit investice do nástrojů a opatření Průmyslu 4.0. V celém vzorku bylo takových firem 47,6 procenta.
Pětina velkých firem už má speciálního člověka, který se stará o digitální transformaci podniku, nebo takovou pozici připravuje. Malé a střední firmy naopak s takovou funkcí nepočítají. Běžně se zatím v českých firmách o digitální transformaci stará stávající vedení, nebo tento úkol dostane někdo z oddělení IT.
Nejčastěji firmy investují do prvků Průmyslu 4.0 kvůli zvýšení produktivity zaměstnanců [56,2 %], snižování jednotkových nákladů [43,8 %] a optimalizaci využití výrobních kapacit [41 %]. U velkých firem převládá motiv snižování nákladů. Malé a střední firmy se snaží investicemi do digitální transformace hlavně zvyšovat produktivitu.
Polovina firem chce v příštích pěti letech do této oblasti investovat více peněz. Nejvíce podniků má zatím na zavádění prvků Průmyslu 4.0 vyčleněno do 5 procent investičního rozpočtu. Aktivnější a připravenější na zavádění prvků Průmyslu 4.0 jsou velké firmy. Dvanáct procent podniků do prvků Průmyslu 4.0 neinvestuje vůbec.
Budoucnost leží v technologiích
„Je nereálná představa, že zavádění nových technologií je proces ze dne na den, na zelené louce,“ tvrdí Eduard Palíšek a potvrzuje, že nové technologie nejen zvyšují produktivitu, šetří náklady, ale v mnoha případech řeší i současný nedostatek pracovních sil.
„Technologie v mnoha případech doženou absenci znalostí lidí v daných činnostech. Samozřejmě jen za předpokladu, že je ti lidé dokáží ovládat. Což se ale už často děje velice intuitivně. Takového člověka lze navíc postupně školit a připravovat na zvládnutí dalších činností,“ uvedl.
To, že zavádění moderních technologií dává smysl, pak dokumentoval na výsledcích zavedení technologií konceptu Průmyslu 4.0 v závodu Siemens Elekromotory Frenštát.
Peníze na investice
Podle odborníků jsou nezvládnutým nástupem nových technologií ohroženy zejména malé a střední firmy. Podle průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR [AMSP ČR] do robotizace a digitalizace aktuálně investují čtyři firmy z deseti. A pouze polovina z tuzemských firem o investicích do robotizace a digitalizace uvažuje do budoucna. Nejvíce pak firmy nad sto zaměstnanců.
Podle místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavly Břečkové české firmy v tomto ohledu narážejí na dvě zásadní překážky. Tou první je, že si peníze – nejen na vývoj a inovace – u tuzemských bank půjčují podstatně dráž, než si je půjčují firmy v zemích eurozóny. Tou druhou jsou rostoucí vstupní náklady, které významně snižují vlastní zdroje firem právě na investice do inovací.
„Vlastní zdroje firem se v poslední době tenčí z mnoha důvodů. Na prvním místě je to rychlý růst mezd, který neodpovídá růstu produktivity práce v ČR. Další je třeba pokrytí kurzového rizika. To firmy stojí cca osm procent z jejich zisku. Dále jsou to i rostoucí náklady na energie. Ty stouply za poslední tři roky o 16 procent,“ vyjmenovává některé z položek, které firmám ubírají peníze na inovace.
Pavla Břečková dále dodává zásadní podmínku pro investice do inovací: „Pokud investici do inovací nezobchodujete, pak jste špatně investoval. Investice do inovací se musí projevit ve výsledcích firmy. Ať už se pozitivně promítne do produktivity práce, efektivity procesů nebo do hospodářských výsledků firmy.“
Její slova potvrzuje i druhý místopředseda AMSP ČR Karel Dobeš. Podle něj nejsou výjimečné případy, kdy firma nakoupí moderní roboty, ale protože nemá správně nastavené procesy nebo zaškolené pracovníky, nedokáže roboty využít a pak je se ztrátou prodává.
