České firmy výrazně zaostávají v rychlosti připojení k internetu

Stále více firem v Česku využívá moderní digitální technologie, ve většině ukazatelů jsou však pod průměrem EU. Velice špatně si stojí v rychlosti připojení k internetu, kde jsou třetí nejslabší v zemích EU.

Hůře na tom jsou už jen řecké a chorvatské firmy. Vyplývá to z aktuální podrobné publikace Využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru Českého statistického úřadu [ČSÚ. I když se podíl tuzemských firem, které se připojují k internetu rychlostí vyšší než 100 Mbit/s, za posledních deset let zvýšil více než pětinásobně, stále to není dost. Loni se touto rychlostí v Česku k internetu připojovalo 46 procent všech podniků s deseti a více zaměstnanci. U velkých firem to bylo více než 79 procent.

„V tomto ukazateli se přesto nacházíme stále hluboko pod průměrem EU27, kde toto připojení v roce 2024 používalo 65 procent firem s deseti a více zaměstnanci,“ stojí v publikaci ČSÚ.

Nejrychlejší připojení k internetu mají dlouhodobě firmy v Dánsku. Tam mělo loni připojení umožňující maximální rychlost stahování vyšší než 100 Mbit/s více než 90 procent podniků s deseti a více zaměstnanci.

Podniky v zemích EU27 s připojením k internetu rychlostí 100 Mbit/s a vyšší v roce 2024

[Zdroj: ČSÚ]

I když i v Česku pomalu roste podíl firem, které využívají takzvaný superrychlý internet s rychlostí stahování vyšší než 1 Gbit/s, tak těchto podniků není mnoho. Loni tuto rychlost používalo osm procent tuzemských podniků, 19 procent velkých společností.

„Superrychlé internetové připojení nacházíme především v odvětví telekomunikační činnosti, kde se touto rychlostí v roce 2024 připojovalo 58 procent firem,“ uvádí ČSÚ.

Ze zemí EU27 mají nejrychlejší připojení k internetu opět podniky v Dánsku. Rychlost pevného internetu vyšší než 1 Gbit/s používalo 35 procent tamějších podniků. Průměr za EU27 byl v tomto ukazateli za rok 2024 celkem 15 procent podniků.

Využívání umělé inteligence

Publikace mimo další významné parametry zkoumá i využívání programů umělé inteligence [AI] tuzemskými firmami. Zde se podíl podniků používajících technologie umělé inteligence v roce 2024 v Česku meziročně téměř zdvojnásobil na 11 procent.

„Podniky nejčastěji pracují s technologiemi umělé inteligence umožňujícími pokročilou práci s texty, generování textů nebo řeči nebo s nástroji pro strojové učení. Každou z těchto technologií používá přibližně 5 procent firem,“ zjistili statistici.

S umělou inteligencí pracují nejčastěji velké podniky, jejichž podíl v roce 2024 poprvé překročil hranici 40 procent, když činil 41 procent. Používání AI je nejvíce rozšířené v odvětví činnosti v oblasti IT. Avšak třeba ve zpracovatelském průmyslu používalo alespoň jednu technologii AI v průměru deset procent podniků. Nejčastěji nástroje AI používají subjekty působící ve výrobě dopravních prostředků a počítačů. V každém z těchto odvětví to bylo 18 procent podniků.

„Přestože se meziročně zdvojnásobil podíl podniků v Česku, které používají alespoň jednu technologii AI, jsou tuzemské podniky stále pod průměrem zemí EU27, který za rok 2024 činil 13 procent,“ konstatuje ČSÚ.

Podniky v zemích EU používající alespoň jednu technologii AI v roce 2024

[Zdroj: ČSÚ]

AI loni ze zemí EU nejčastěji využívaly opět podniky v Dánsku [28 %] a dále čtvrtina podniků v Belgii a Švédsku. Nejvíce velkých podniků používá AI ve Finsku [70 %]. Pro srovnání, velkých podniků v Česku, které používají alespoň jednu z technologií AI, je 40 procent. Průměr EU činí 41 procent.

„Meziročně výrazně ubylo podniků, které používají jednu technologii AI a naopak se výrazněji zvýšil podíl podniků používajících tři nebo více technologií umělé inteligence,“ uvádí publikace ČSÚ.

Překvapivé je zjištění, že relativně nejméně firem [7 %] využívalo v roce 2024 technologie AI v oblasti logistiky a skladování.

Elektronický prodej v roce 2023

V roce 2023 [data za rok 2024 ČSÚ zatím nenabízí, pozn. red.] uskutečnila elektronický prodej téměř čtvrtina podniků v Česku a tyto prodeje tvořily čtvrtinu veškerých podnikových tržeb v daném roce. Od roku 2005, kdy začal ČSÚ tento ukazatel sledovat, se tržby z elektronických prodejů na celkových tržbách podniků zvýšily více než 3,5krát.

„Tuzemské podniky s deseti a více zaměstnanci sice prodávají častěji přes webové stránky či mobilní aplikace než pomocí elektronické výměny dat [EDI], ale tržby firem získané elektronickou výměnou dat jsou dlouhodobě vyšší. V roce 2023 byly, oproti tržbám z webových prodejů, vyšší přibližně 1,5krát,“ uvádí ČSÚ.

Možnost elektronického prodeje využívají nejvíce velké tuzemské podniky. Předloni touto cestou prodávala polovina z nich. Mezi malými podniky to byla pětina [21 %] a mezi středními pak 30 procent.

Podniky v zemích EU27 uskutečňující elektronické prodeje v roce 2023

[Zdroj: ČSÚ]

Elektronicky prodávala v EU27 téměř čtvrtina podniků [24 %] a stejně velký byl podíl podniků v Česku. V tomto ukazateli dominují podniky v Litvě. Tam 42 procent firem uvedlo, že loni prodalo nějaké zboží či službu přes internet nebo jinou počítačovou síť. Druhá příčka patří v tomto ukazateli podnikům v Irsku, kterých elektronicky prodávalo 40 procent.

„V roce 2023 se na celkových tržbách podniků s 250 a více zaměstnanci podílely elektronické prodeje z 33 procent. V případě malých podniků s 10 až 49 zaměstnanci to bylo osm procent, u středních podniků 23 procent,“ uvádí publikace ČSÚ.

U kategorie podílu tržeb z realizovaných elektronických prodejů se tuzemské firmy s 10 a více zaměstnanci v roce 2023 umístily v EU27 na pátém místě. Tržby českých podniků z elektronických prodejů byly za rok 2023 na úrovni 25 procent. Průměr za EU27 činil 19 procent z celkových tržeb.

Nejvyšší podíly tržeb z prodejů uskutečněných elektronickou cestou měly za rok 2023 podniky v Dánsku [30 %]. Hned za dánskými firmami se umístily finské a belgické firmy [29 %]. Naopak nejmenší podíl e-prodejů na celkových tržbách vykázaly za rok 2023 podniky v Bulharsku a Řecku [shodně 8 %].

–DNA–