Česká ekonomika podle prvního odhadu loni vzrostla o procento. Ve čtvrtém čtvrtletí meziročně přidala 1,6 procenta a mezikvartálně 0,5 procenta. Ekonomové hovoří o pozitivním překvapení, v hodnocení ale jsou prozatím opatrní.
Aktuální výsledky českého hrubého domácího produktu [HDP] dnes [31.1.] zveřejnil Český statistický úřad [ČSÚ]. Data bude ještě několikrát revidovat a praxe ukazuje, že se první odhad jen málokdy sejde s finálním výsledkem. I výkon české ekonomiky za rok 2024 ČSÚ nejspíš ještě upraví. Udělat to může jak směrem nahoru, tak směrem dolů.
„Růst HDP loni podpořila domácí poptávka, zejména vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností,“ uvedl Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Další faktor, který podpořil českou ekonomiku, byla podle něj spotřeba vlády a vládních institucí. Naopak negativní vliv na HDP měla tvorba hrubého kapitálu, pokles investic, a pokles zpracovatelského průmyslu. Z jednotlivých sektorů se dařilo obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství. To jsou sektory, v nichž dlouhodobě dynamicky rostou ceny.
HDP ČR / mezičtvrtletní a meziroční reálná změna / sezonně očištěný
[Zdroj: ČSÚ]
„Docela nepřekvapivě dopadl první odhad výsledku českého hospodářství za poslední čtvrtletí loňského roku. […] Ne že by se už reálná hodnota mezd nebo spotřeby domácností dostala alespoň na úroveň roku 2019, ale přesto to k růstu stačilo,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Ekonomiku v posledním loňském čtvrtletí podle něj poháněly i služby, zatímco průmysl ale procházel dalším nepříjemným obdobím. Problém se navíc ukázal v závěru roku, kdy zpomalilo tempo růstu v tuzemském automobilovém průmyslu. Přesto tvrdí, že v porovnání s výsledky německé ekonomiky, která loni propadla podle předběžných výsledků o 0,2 procenta, česká ekonomika předvedla „velmi slušný výsledek“.
„Rozhodně je ale nesrovnatelný s tempy, na které byla tato země zvyklá před covidem. Ukazuje se, že i náš hospodářský model založený na exportu naráží na své limity, které navíc zesilují drahé energie a bující byrokracie,“ zmírnil současně nadšení.
Česká ekonomika se pozvolna zvedá
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil má za to, že česká ekonomika se pozvolna zvedá ode dna. Aktuální data ho, jak říká, nepřekvapila. Argumentuje tím, že na ně nikterak nereagoval ani kurz koruny.
„Na detailnější informace si budeme muset počkat do zveřejnění zpřesněného odhadu. Pro tuto chvíli se musíme spokojit s konstatováním, že mezičtvrtletně podpořila růst hlavně spotřeba domácností, naopak brzdila jej zahraniční poptávka,“ říká a znovu zdůrazňuje, že předběžný první odhad má své limity.
Přesto si myslí, že česká ekonomika, která loni jen nepatrně ožívala, „vlastně nedopadla tak špatně, když se přihlédne ke všem okolnostem.“
Ministerstvo financí čeká růst HDP o 2,3 % i pokles nezaměstnanosti
Kupní síla českých domácností se podle něj přeci jen pomalu zotavuje z předchozího inflačního propadu [od roku 2019 spotřebitelské ceny stouply o téměř 40 procent, pozn. red.]. Což ale neznamená, že by spotřebitelé, jak uvedl, brali obchody útokem. Tlumící efekt na ekonomiku i domácnosti měl podle jeho slov i vládní konsolidační balíček, který zvedl odvody a daně firmám a domácnostem.
„Největší mráz ovšem přišel ze zahraničí, hlavně pak z Německa. […] Celý náš region si navíc stále zvyká na novou, výrazně vyšší, hladinu cen energií. Což komplikuje situaci hlavně některým průmyslovým odvětvím. Vzhledem k takto silnému protivětru růst o jedno procento lze považovat za uspokojivý výsledek, byť by si česká ekonomika po předchozích neutěšených letech zasloužila dynamičtější odražení,“ říká Hradil.
Data z konce roku tak silnému růstu ale neodpovídají
Meziroční 1% růst HDP považuje za pozitivní překvapení i ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Také ale zdůrazňuje, že podrobná data o struktuře HDP a případných revizích historických údajů budou dostupná až zhruba za měsíc.
„S ohledem na slabá měsíční data za říjen a listopad je celkový výsledek ekonomiky až překvapivě dobrý. Spotřebitelská poptávka sice pokračovala v růstu, podle tržeb v oblasti maloobchodu a služeb však stále poměrně slabým tempem. Maloobchodní tržby bez aut v říjnu meziměsíčně vzrostly o 0,5 procenta, v listopadu však o 0,1 procenta klesly,“ uvedl.
Inflace v prosinci zrychlila na 3 %. Za celý rok činila 2,4 procenta
Obdobný byl vývoj tržeb v sektoru služeb, když po říjnových +0,4 procenta meziměsíční růst v listopadu zpomalil na pouhých 0,1 procenta. Významnou brzdou podle vývoje průmyslové produkce pak byl pro ekonomiku výrobní sektor.
„Pro hodnocení výkonu české ekonomiky bude zásadní znát její strukturu. Ve třetím čtvrtletí byl totiž mezičtvrtletní růst ekonomiky tažen hlavně zásobami. Z ostatních složek mírně vzrostla pouze spotřeba domácností, zatímco fixní investice a čistý vývoz vykázaly záporný příspěvek. Přitom růst tažený zásobami lze jen těžko považovat za dlouhodobě udržitelný,“ doplnil.
Česká ekonomika a co na ni říkají zaměstnavatelé
K aktuálním číslům se vyjádřil i ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR, což je největší zaměstnavatelský svaz v ČR, Bohuslav Čížek. I ten upozorňuje, že o výkonu ekonomiky máme zatím jen předběžná data.
„Předběžný odhad HDP za 4. čtvrtletí potvrdil přetrvávající trend spíše slabého růstu, a i přes některé negativní zprávy, například z výsledků průmyslové produkce, vývoje investic v průběhu roku či indikátorů ekonomické nálady, nakonec neklesl pod hranici jednoho procenta,“ uvedl.
Číňané jednají s koncernem VW o převzetí továren, které zavírá
„Jásat ale příliš nemůžeme. Bohužel tento růst je dán i slabou srovnávací základnou. Navíc, očekávání před rokem byla optimističtější. […] Ani pozitivní spotřeba domácností nenaplnila původně zvažovaný potenciál v důsledku vyšší opatrnosti a míry úspor,“ uvedl Čížek.
Podle něj má mnoho firem navíc silné obavy ohledně letošního vývoje. Stejně jako ostatní ekonomové uvádí nedobrou situaci v Německu, kde ekonomika klesá druhý rok za sebou. Podle něj se tento trend promítá v nízké poptávce a dopadá hlavně na výkon průmyslu, který se navíc potýká se strukturálními problémy v podobě vysokých cen energií i stoupající regulatorní zátěží a environmentálních požadavků.
„Konkurenceschopnost mnoha, především energeticky náročnějších odvětví, je složitá, pokud je v EU cena elektřiny 2-3x dražší a cena plynu 4-5x vyšší oproti USA. Tyto pomyslné nůžky se můžou po nástupu nové americké administrativy prohloubit,“ uvedl.
Daniel Tácha
