Loni se poprvé po deseti letech meziročně zvýšil objem nesplácených úvěrů na bydlení na 4,6 miliardy korun [+3 %]. Na tempu přidal i objem takzvaného ohroženého dluhu na spotřebu. Což je ale setrvalý stav.
Oproti roku 2022 objem ohroženého dluhu na spotřebu rostl trojnásobným tempem. Meziročně se loni zvýšil na 28 miliard korun, což je nárůst o 12,3 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Bankovního a Nebankovního registru klientských informací [BRKI/NRKI]. Ten zaznamenal i významnou změnu.
„Loni nastal obrat trendu ve vývoji objemu ohroženého dluhu na bydlení. Jde o částku dluhu po splatnosti o více jak 90 dní nebo o zesplatněné úvěry. Na konci loňského roku poprvé od roku 2015 meziročně vzrostl,“ uvádí výkonná ředitelka BRKI Lenka Novotná.
Průměrná výše hypotéky stoupla v lednu o více než 60 tisíc korun
Rovněž ale upozornila, že objem ohroženého dluhu na bydlení i tak zůstává výrazně nižší než v minulosti. Činí 4,6 miliardy korun. V roce 2015 dosahoval téměř 19 miliard korun. Lenka Novotná zmiňuje i další trendy u úvěrů na bydlení.
„Trh s úvěry na bydlení loni výrazně ožil. Počet lidí, kteří mají úvěr na bydlení, se sice zmenšil o procento, průměrný objem dlouhodobého dluhu na klienta se ale zvýšil o 10,5 procenta na 2,85 milionu korun. Úvěr na bydlení má tedy méně lidí, ale půjčují si vyšší částky. To koresponduje s růstem cen nemovitostí,“ říká s tím, že průměrná částka dlouhodobého dluhu na klienta byla loni o milion korun vyšší než před pěti lety.
Jak si stojí spotřební úvěry
V roce 2024, jak už bylo řečeno, pokračovalo zrychlování tempa růstu objemu ohroženého dluhu na spotřebu. Meziročně se objem takzvaně ohrožených spotřebních úvěrů zvýšil na 28 miliard korun. To je nárůst o 12,3 procenta.
„V loňském roce opět pokračoval růst objemu ohroženého dluhu na spotřebu u mladších lidí. A to jak u nejmladší věkové kategorie 15 až 24 let, kde narostl o čtvrtinu, tak u lidí ve věku 30 až 34 let. V této věkové kategorii se objem nesplacené částky zvýšil o 21 procent na 4,8 miliardy korun,“ říká výkonný ředitel NRKI Jiří Rajl.
Úvěry nezvládá splácet čím dál víc lidí. Nejvíce jich je mezi mladými
Potíže se splácením krátkodobých dluhů ale mají podle něj i lidé ve věku 35 až 44 let. Takových je v Česku přes 41 tisíc. Každý z nich nesplácí v průměru přes 177 000 korun.
„Jde zároveň o věkovou kategorii, která má největší objem dluhu na bydlení. Kombinace nesplácení krátkodobých úvěrů a hypoték může pro tuto věkovou kategorii do budoucna představovat významné riziko,“ říká s tím, že růst objemu ohroženého krátkodobého dluhu v této kategorii v posledních třech letech zrychloval.
Drobné zlepšení v platební morálce registry evidují u nejstarší věkové kategorie dlužníků nad 55 let. U nich došlo ke snížení objemu ohroženého krátkodobého dluhu meziročně o tři procenta na necelých 4,8 miliardy korun.
Celkové zadlužení podle BRKI a NRKI
Celkové zadlužení obyvatelstva evidované v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací loni dosáhlo 3,6 bilionu korun. Zadlužení obyvatel meziročně vzrostlo o 295,7 miliardy korun [+8,9 %].
- Objem dluhu na spotřebu se loni meziročně zvýšil o 6,6 procenta na 618 miliard korun [+38,4 mld. Kč].
- Objem dluhu z úvěrů na bydlení meziročně vzrostl o 9,4 procenta [+257,3 mld. Kč] na 2,99 bilionu korun.
Z dlouhodobého pohledu je objem krátkodobého dluhu oproti situaci před pěti lety vyšší o 24 procent. Počet lidí s úvěrem na spotřebu meziročně klesl o 64 tisíc [-2,7 %]. Průměrná částka na klienta se však zvýšila o 9,6 procenta na 272 250 korun.
Čím dál více mladých lidí rezignuje na sen o vlastním bydlení
Dynamika růstu krátkodobého dluhu byla v předešlých letech vyšší než u dlouhodobého dluhu. To se v loňském roce již nepotvrdilo a dlouhodobý dluh rostl rychleji než objem krátkodobého dluhu.
Co se týče celkového objemu nesplácených úvěrů, tak ten loni meziročně stoupl o 10,9 procenta na 32,7 miliardy korun. Převážnou část tvoří spotřební úvěry.
Důvod je zřejmý. Lidem docházejí peníze. Ne, že by je neměli! To naopak mají a dokonce více, než tomu bylo dříve. Statistiky to jednoznačně dokládají. Ale mají je na méně „požitků“, než tomu bylo v minulosti s tehdy menším objemem peněz. Takže dochází i na banky, které také požitky nepřímo, přes půjčené peníze, poskytují.
Čeho jsem si však na konkurenčním serveru všiml, tak údajně komouši v EU parlamentu jich na realizaci svých ideologických představ budou mít, co hrdlo ráčí. Je to nebezpečná věc, protože jak se jeden, také i druhý, konečně nejen třetí, ale i čtvrtý, dostane k cecíku přísunu bezpracně získaných peněz, tedy bez uspění mezi tvrdou konkurencí, ekonomicky zparchantí (podobně jako se to přihodilo neziskovkám) a nebude možné jej od něj odtrhnout. K tomu zaměstanci, současně i voliči, logicky přisátí k ekonomickému cecíku zaměstnavatele, s ním budou stát v jednom šiku. A máme obrovský problém. Tak velký, že situace na Ukrajině je proti tomu hotová malina.