Zdražování v prvovýrobě pokračuje. Vyšší ceny mají hlavně zemědělci

91
ceny
I když ceny energií mírně klesají, ceny zemědělských výrobců dál rostou. / Foto: Redakce FinTag

Ceny v prvovýrobě v lednu akcelerovaly svůj růst hlavně u zemědělců. Zdražování pokračovalo i u stavebních prací a průmyslu. Meziměsíčně klesly ceny služeb pro podniky, i tak ale byly meziročně vyšší o více než tři procenta.

Uvádí to Český statistický úřad [ČSÚ]. Vladimír Klimeš, vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ, říká: „V meziročním srovnání pokračovaly ve svém růstu ceny všech výrobců. Ceny v zemědělství zrychlily svůj růst na 9,1 procenta.“

Meziměsíčně ceny zemědělců poskočily o 1,5 procenta. A zdražovalo se i v průmyslu:

  • meziročně: +0,5 %,
  • meziměsíčně: +0,2 %.

Ceny stavebních prací byly meziročně vyšší o 2,4 procenta. A ceny tržních služeb pro podniky o 3,2 procenta, meziměsíčně klesly o 0,6 procenta.

Zemědělci zaznamenaly letos v lednu tento cenový meziměsíční vývoj. Brambory zdražily o 6,2 procenta a drůbež o 1,6 procenta. Shodně se zvýšily ceny zeleniny a skotu o 2,8 procenta a olejnin a obilovin shodně o 2,6 procenta. Zlevnila prasata [-1,3 %]. V meziročním srovnání vypadá lednová statistika následovně.

Rostlinná výroba: +6,9 %

  • Ovoce: +29,8 %
  • Olejniny: +21,7 %
  • Obiloviny: +6,5 %

Živočišná výroba: +12,0 %

  • Vejce: +24,3 %
  • Skot: +17,6 %
  • Mléko: +17,5 %
  • Drůbež: +1,3 %.

Letošní lednový meziroční růst cen zemědělských výrobců byl nejsilnější od března 2023. Meziročně ceny klesly jen u brambor [-18,6 %], zeleniny [-4,1 %] a prasata [-6,4 %].

Tlak na další zdražení potravin

„V zemědělství ceny významně rostly, v potravinářství ovšem růst cen tak silný nebyl. V potravinářském průmyslu došlo k růstu cen o 0,7 procenta meziměsíčně a 2,1 procenta meziročně,“ říká ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Zdůrazňuje, že je to o poznání méně, než jak zdražovaly potraviny pro spotřebitele letos v lednu. V 2,8% inflaci meziměsíčně nejsvižněji zdražovaly právě potraviny, alkohol a tabák [+3,5 %]. Nejméně rostly naopak ceny energií [+0,2 %].

Statistici předbíhají inflaci. Ta v lednu byla 2,8 procenta

Ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že v lednu zrychlil meziroční růst cen potravinářských výrobců na 2,1 procenta z prosincových 1,4 procenta. Vývoj cen v potravinářském průmyslu podle něj podporuje očekávání, že v nejbližších měsících bude pokračovat, a dokonce i zrychlovat meziroční nárůst cen potravin pro konečné spotřebitele.

Šuntflace je horší než smrskflace. Řeč je o cenách a kvalitě potravin

I podle analytika Raiffeisenbank Martina Krona ceny potravin budou živit inflaci i v dalších měsících a aktuálně se jeví jako největší riziko pro dosažení dvouprocentního inflačního cíle České národní banky [ČNB].

Ceny v průmyslu a stavebnictví

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila oproti situaci v zemědělství zůstává umírněný cenový vývoj v průmyslu.

„Je to do značné míry zásluhou klesajících cen energií, hlavně zemního plynu a elektřiny. Ty vykázaly zlevnění jak v meziměsíčním, tak v meziročním srovnání. A vzhledem k jejich významné váze stahovaly celkovou inflační statistiku výrazně směrem dolů,“ vysvětluje.

Česká ekonomika loni přidala procento. Táhla ji hlavně spotřeba

I po odmyšlení energií podle něj nákladové tlaky v průmyslu zůstávají pod kontrolou. A představují nadějný signál i pro spotřebitelskou inflaci v sektoru zboží, která v letošním roce zřejmě opět nepřinese významnější riziko.

Martin Gürtler hodnotí cenový vývoj v průmyslu, ale i ve stavebnictví příznivě: Utlumený růst průmyslových cen bude podle nás držet inflační tlaky na uzdě a Česká národní banka by tak mohla pokračovat ve snižování úrokových sazeb.“

ČNB snížila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Podle něj jsme nyní svědky situace, kdy slabá poptávka po průmyslovém zboží kombinovaná s celosvětovou nadprodukcí a nižšími cenami energií přispívá ke snižování tlaků na růst výrobních cen.

–RED–

1 komentář

  1. Nevím, jestli si to lidé jako voliči uvědomují. Nemyslím voliče konkrétní strany, ale voliče obecně. Jestli si uvědomují, že procházíme obdobím zvaném stagflace. Což je spojení, zkratka, dvou jevů. Stagnace hospodářství (v lepším případě jeho chcíplý růst) a setrvalé inflace (růstem cen znehodnocování peněz, tedy i úspor). Tento stav vyvolá vždy velká nerovnováha v hospodářství. Ne klasická, jako když se třeba hospodářství v konjunktuře svým překotným růstem přehřívá, protože co se vyrobí, se hned prodá a ještě to nestačí, tak vyskočí inflace, protože se nikdo nebojí zdražovat, když se stejně na skladě nic ani neohřeje. Nebo naopak když se inflace překlopí ve svůj protiklad, tedy deflaci, kdy ceny setrvale klesají, protože je krize z nadvýroby, není spotřeba a proto hospodářství stagnuje.
    Dnes je to, když použiji biologický slovník, něco jako hnilobný rozklad ekonomiky, kdy se oba jevy, za normální situace jinak protikladné, sjednotí v jev jeden a působí současně. Kdy se stagnace ekonomiky snoubí s inflací. Dnes je důvod zřejmý. Není to nic nového pod sluncem. Důvodem jsou komunistické pazoury v evropské ekonomice. A je jedno, jakou barvu mají.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here