Vláda včera [26.2.] nepřijala usnesení o návrhu novely zákona, který přináší reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS]. Po novele volají zástupci byznysu, podporují ji příslušní ministři i neziskové organizace.
Návrh novely předložený Ministerstvem pro místní rozvoj ČR [MMR] před pár dny doporučila k přijetí Legislativní rada vlády. A tak ještě 25.2. ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek [za STAN] na síti X napsal.
„Lidé od vlády po právu čekají důležité reformy, ne přešlapování na místě. Česko je černou ovcí Evropy v efektivitě přezkumu veřejných zakázek – zdlouhavé řízení brzdí investice a inovace. Z toho důvodu se změny ve fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dostaly i do programového prohlášení kabinetu a v minulosti je podpořily také TOP 09 i KDU-ČSL. Teď padla jedna z posledních překážek – vládní legislativci doporučili reformu přijmout. V nejbližších dnech ji proto předložím kabinetu. Pořád je dost času na to, aby vláda dostála svému slibu voličům. Stále můžeme stihnout schválení touto Sněmovnou. Česko, zadavatelé veřejných zakázek i firmy si to zaslouží.“
Včera [26.2.] MMR do redakcí ale rozeslalo podstatně méně optimistické poselství ministra pro místní rozvoj Kulhánka.
„Předložil jsem reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která odpovídala programovému prohlášení kabinetu a splnila celou řadu dalších podmínek. Držela se principů, se kterými vláda souhlasila na konci roku 2023. Podle řady odborníků i zástupců soukromého sektoru by přiblížila přezkum veřejných zakázek stavu, který je standardní ve zbytku Evropy. […] Kabinet jako celek se ale nakonec na reformě neshodl, s velkou pravděpodobností tak k přijetí reformy v tomto období nedojde. Změny v dohledu nad veřejnými zakázkami jsem dlouhodobě podporoval a budu podporovat nadále.“
A pak navečer ještě doplnil: „Udělali jsme maximum pro to, aby byla reforma schválena. Její potřeba je nezpochybnitelná a návrh obsahoval řešení, která by reálně pomohla. […] Osobně to považuji za nevyužitou příležitost. Na druhou stranu se podařilo reformu dostat nejdál, co kdy podobný návrh byl. Věřím, že na něj příští vláda naváže.“
Vláda nemá zájem na změnách, tvrdí teď Ivan Bartoš
Mluvčí ÚOHS Martin Švanda uvedl, že názor úřadu na novelu zůstává stejný. Tedy, že neřeší byrokracii, ale naopak přidává nové procesní úkony.
Sněmovna zvýšila limit pro malé zakázky bez výběrového řízení
Na reformě MMR pracovalo už za vedení Ivana Bartoše [Piráti]. Spolupracovalo na ní s protikorupčními organizacemi Rekonstrukce státu, Oživení a Transparency International. Změny měly vést ke zrychlení zadávání veřejných zakázek a zároveň snížit některé pravomoci předsedy antimonopolního úřadu. Reforma je součástí programového prohlášení vlády. Podle Bartoše vláda nemá snahu reformu schválit a to, že se na jejím přijetí členové kabinetu neshodli, považuje za odkládací manévr.
„Nejde o žádnou snahu tenhle důležitý zákon schválit, ale o odkládací manévr. Před volbami se s ní nic nestane. Asi mě to ani nepřekvapuje. Zatímco my jsme reformu prosazovali už v minulém volebním období z opozice, ODS byla proti. A teď, když má možnost ji zavést, ji místo toho fakticky sabotuje,” uvedl Bartoš v tiskové zprávě Pirátů, kteří loni na podzim po jeho odvolání z čela MMR odešli z vlády.
Digitalizace stavebního řízení stála 330 milionů. Do hry vstupuje NKÚ
Současná vláda podle něj místo modernizace úřadu přes průtahy umožňuje pokračování současného netransparentního systému. A ten je podle Pirátů vhodný pro zájmové skupiny napojené na ODS a hnutí ANO. Skutečností je, že prosazení reformy za Bartoše blokovali členové vládní ODS a opozičního hnutí ANO a Kulhánek po nástupu na ministerstvo některé její části přepracoval.
Úřad měl podle Bartošova návrhu například rozhodovat jen v jedné instanci místo dvou a následně mohl jít spor rovnou ke správnímu soudu. Zároveň by ÚOHS rozhodoval kolektivně v komisích, dosud měl poslední slovo předseda úřadu. Návrh počítal s tím, že o přezkumu zakázky bude ve finálním rozhodnutí místo předsedy úřadu rozhodovat tříčlenný nebo pětičlenný výbor tvořený ze státních a externích expertů. Podle Kulhánkova návrhu ale externí odborníci nemají být součástí komisí a ÚOHS má mít nadále možnost zablokovat zakázku. Zadavatel bude moci zažádat o zrušení rozhodnutí.
Ke změnám vládu vyzývá i soukromý sektor
Kulhánek dříve mimo jiné řekl, že další ústupky by vedly k popření smyslu reformy, proto zůstanou téměř v původní podobě čtyři z pěti pilířů dokumentu. Bartoš dříve ocenil, že důležité části reformy v návrhu zůstaly. Vyjádřil ale pochybnosti o tom, že se podaří návrh schválit do podzimních voleb.
K přijetí reformy vyzvaly premiéra Petra Fialu [ODS] v minulých dnech dvě desítky českých podnikatelů. V otevřeném dopise mu napsali, že současné fungování úřadu je v evropském srovnání komplikované. Což vede k prodlevám při rozhodování o veřejných zakázkách a k hospodářským škodám.
Autoři dopisu upozornili, že při rozhodování o veřejných zakázkách lze při uplatnění všech opravných prostředků napadnout výsledek až pětkrát, zatímco 24 z 27 zemí Evropské unie má nanejvýš třístupňové rozhodování.
Podle podnikatelů systém nahrává těm, kteří chtějí veřejné zakázky zdržovat a ovlivňovat. Odpůrci zdržují realizaci zakázek o dlouhé měsíce či roky a dodavatelské ceny rostou. Uchazeči o veřejné zakázky se zdržením počítají a rovnou nabízejí nadsazené ceny. Každoročně Česko podle podnikatelů zbytečně přichází o miliardy korun. Zdržování veřejných zakázek zároveň brzdí hospodářský růst.
Dopis předsedovi vlády podepsal například Martin Wichterle ze společnosti Wikov, Petr Borkovec z Partners Banky, Martin Hájek z Livesportu, Jan Barta z Pale Fire Capital či Libor Winkler z investiční skupiny RSJ.
–ČTK/RED–
