Pokud se prokáže porušení finančních zájmů EU, Česko nedostane od Evropské komise peníze na projekty FN v Motole, jejíž ředitel a část vedení je obviněno v korupční kauze. I v tomto případě jde o peníze z Národního plánu obnovy.
Informaci potvrdilo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Jedná se o další z vážných ohrožení peněz z fondů Evropské unie, konkrétně Národního plánu obnovy [NPO]. Nyní už dochází k přezkumu využití peněz z fondů EU na zavedení digitalizace stavebního řízení, které skončilo odložením digitalizace. Ta prozatím stála podle dostupných údajů zhruba 330 milionů korun a podstatná část šla – rovněž jako ve FN Motol – z NPO. I tento případ provázejí podezření z korupce, ale hlavní problém je v nedokončení projektu.
Digitalizace stavebního řízení stála 330 milionů. Do hry vstupuje NKÚ
FN v Motole: Na loni dokončenou rekonstrukci Modrého pavilonu motolské nemocnice, kde podle kriminalistů došlo ke korupci, nemocnice získala necelých 200 milionů z NPO. Další stavba, kterou je Motolský onkologický institut, už ale vychází na 4,5 miliardy korun. A 3,7 miliardy korun má jít z fondů EU právě prostřednictvím NPO. Tato stavba aktuálně běží.
Ministerstvo zdravotnictví prozatím poskytlo na její stavbu dvě zálohové platby za 737,9 milionu korun a 102,9 milionu na doplacení daně z přidané hodnoty k částce. A i ta má jít z evropských fondů. FN Motol v současné době ale pracuje i na dalších sedmi projektech z NPO za téměř miliardu korun.
„V principu lze říci, že dochází k předfinancování projektů nejdříve z prostředků státního rozpočtu. Je nutné splnit cíle definované v Národním plánu obnovy a toto splnění obhájit před Evropskou komisí. Ze strany Evropské unie jsou následně proplaceny finanční prostředky České republice,“ uvedl vedoucí tiskového oddělení MZ ČR Jan Řežábek.
Také ale potvrdil, že v případě, kdy by soud konstatoval porušení finančních zájmů EU, žádné peníze ČR na projekt nedostane.
Co se z Národního plánu obnovy platí ve FN v Motole
Což lze s největší pravděpodobností očekávat, protože policie v kauze FN Motol obvinila 17 osob z poškození finančních zájmů EU spolu s praním špinavých peněz, dotačním podvodem a úplatkářských trestných činů. Na korupční kauzu dohlíží Úřad evropského veřejného žalobce [EPPO]. A EPPO vyšetřuje trestné činy týkající se poškození finančních zájmu EU. V Česku zasahoval úřad již loni v případu korupce u nákupu zdravotnického materiálu v Krajské zdravotní, která sdružuje nemocnice zřizované Ústeckým krajem.
Onkologické centrum v Motole s kapacitou zhruba šesti desítek lůžek a širokým zázemím pro podání léčby v denních stacionářích, má být podle podmínek čerpání unijních prostředků hotové nejpozději do poloviny roku 2026. Původně měl komplex s centralizovanou onkologickou péčí stát v prostorách pražské vinohradské nemocnice. Tento záměr skončil spolu s realitní kauzou někdejšího ministra zdravotnictví a exředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petra Arenbergera [za ANO].
„Pokud by na to vedení Motola nekývlo, tak jsme museli vracet celý Národní plán obnovy,“ uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] v roce 2022, kdy tehdejší ředitel nemocnice Miloslav Ludvík představil plány výstavby a projektu onkocentra.
Dalším otevřeným velkým projektem ve FN Motol je simulační centrum intenzivní medicíny. I výstavba tohoto simulačního centra původně za 1,5 miliardy korun měla být realizována jinde než ve FN Motol. Centrum mělo vyrůst v prostorách Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Investorem měl být Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ]. Nakonec se i toto centrum přesunulo do areálu FN v Motole. Změnu ministr Válek vysvětlil tím, že IPVZ nemá s takovými investicemi zkušenosti a nefunguje v něm ani investiční oddělení.
Ministr Válek kontrolu ve svých nemocnicích odmítá
Ministr Válek o ohrožení čerpání peněz z NPO na projekty ve FN Motol prozatím nemluví. Včera [26.2.] po jednání vlády ale řekl, že v Motole „vše bude pokračovat, ale pochopitelně pod úplně jiným vedením“.
Nyní nemocnici vede náměstkyně pro léčebně-preventivní péči Lucie Valentová-Bartáková. Ta je po Pavlu Budinském, kterého policie za údajnou korupci také zadržela, druhým statutárním náměstkem ve FN v Motole.
Že se v českých nemocnicích krade ve velkém, teď ukazuje FN Motol
Válek zároveň odmítl návrh, že by mělo ministerstvo jako zřizovatel fakultních nemocnic přistoupit ke kontrole hospodaření všech těchto nemocnic. Nejen FN v Motole nyní realizuje miliardové projekty podpořené NPO. Z NPO čerpají prostředky prakticky všechny takzvaně státní nemocnice. Loni vláda slavnostně zahájila například projekt Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v areálu FN Brno v Bohunicích. Tam činí náklady na výstavbu 2 miliardy korun bez DPH, 2,4 miliardy korun s DPH. Z nich půjde 1,5 miliardy korun formou dotace z NPO.
„Jenom totální naiva si může myslet, že audit odhalí to, že někdo bere úplatky a strká si peníze do kapsy nebo aktovky,“ vysvětlil ministr Válek s tím, že takové věci se dějí na záchodcích a potmě.
Co je NPO a kdo ho platí
Národní plán obnovy vychází z evropského rozpočtu Nástroje pro oživení a odolnost EU s celkovou alokací necelých dvacet bilionů korun. Většinu tohoto balíku, na který si Evropská komise půjčila přes emise evropských dluhopisů na finančních trzích, rozděluje unijní exekutiva na základě investičních plánů – národních plánů obnovy.
Obdobný program mají všechny země Evropské unie. Český NPO prošel výraznou změnou po vystřídání vlády Andreje Babiše [ANO] vládou Petra Fialy [ODS]. To hlavní ale zůstalo. Peníze pro Česko dosahují 209 miliard korun v dotacích a přes 19 miliard korun ve formě půjček. Prostředky do Česka EK posílá ve formě devíti úhrad. Žádá za to, aby byly všechny podpořené projekty hotové nejpozději do poloviny roku 2026.
Digitalizace zdravotnictví ukáže tu pravdu online, říká Petr Foltýn
Z Národního plánu obnovy jdou na konkrétní projekty ve zdravotnictví buď stovky milionů korun, nebo nižší miliardy korun. Spadají sem dotace na výstavbu, modernizaci, ale i vzdělávání nebo digitalizaci. Dále projekty určené přímo na zlepšení zdravotní péče pro plátce zdravotního pojištění.
Na geriatrickou péči se zatím nedostalo
Loni zdravotnictví z Národního plánu obnovy například přišlo o 3,3 miliardy korun na rozvoj geriatrické péče, to formou vypisovaných dotačních titulů. Po jednání vlády [23.8.] tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [STAN], dnes europoslanec, oznámil, že došlo k úpravě, protože z EU přišlo méně peněz, než vláda počítala.
Americká onsemi rozšíří výrobu v Česku. Chce ale další pobídky
Prostředky, které přišly, vláda přesměrovala na investice do dostupného bydlení [8,4 mld. Kč] a digitalizace pod ministerstvem vnitra [8 mld. Kč]. A část, která odpovídala potřebám zdravotnictví, šla na podporu soukromých investic v oblasti vývoje čipů a zřízení pilotního koinvestičního fondu pod resortem ministerstva průmyslu a obchodu [3 mld. Kč].
Daniel Tácha, s využitím ČTK
