Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve 4. čtvrtletí v Česku dosáhla 49 229 korun. To je o 3 322 korun [+7,2 %] více než ve stejném období roku 2023. Medián mezd činil 41 739 korun. Data publikoval Český statistický úřad [ČSÚ].
Medián mezd vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 4,2 procenta. U mužů dosáhl 45 004 korun, u žen byl nižší, když činil 38 643 korun. Rozdíl dosáhl 6 361 korun. Dále platí, že ne všichni obecně na průměrnou mzdu dosáhnou, většina bere méně peněz.
Průměrná nominální mzda v procentech meziročně
[Zdroj: Česká spořitelna]
„Po zohlednění vlivu inflace vzrostla mzda meziročně reálně o 4,2 procenta. V celém roce 2024 dosáhla inflace 2,4 procenta a nominální růst mezd byl 7,1 procenta. Reálně se tedy mzda zvýšila o 4,6 procenta,“ uvedla podrobnosti Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2023 loni statistici zaznamenali v odvětvích:
- Nemovitosti: +16,0 %
- Profesní, vědecké a technické činnosti: +12,2 %
- Ubytování, stravování a pohostinství: +10,3 %
Naopak k nejnižšímu růstu došlo v těžbě a dobývání [+1,2 %], ve veřejné správě a obraně; povinném sociálním zabezpečení [+2,3 %] a ve vzdělávání [+2,3 %].
Loni dosáhla průměrná mzda 46 165 korun, v meziročním srovnání činil přírůstek 3 044 korun [+7,1 %]. Spotřebitelské ceny rostly za uvedené období o 2,4 procenta.
Průměrná reálná mzda a náhled analytiků
„Reálné mzdy dále rostou, jejich úroveň však odpovídá pouze konci roku 2018,“ shrnuje aktuální vývoj průměrné mzdy analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Kupní síla průměrné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí podle něj loni mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 procenta po jednom procentu ve třetím kvartále loni.
„Vzhledem k prudkému poklesu reálných mezd v období třetího čtvrtletí 2021 až prvního čtvrtletí 2023, kumulativně o téměř 15 procent. To znamená, že i přes již sedm kvartálů v řadě trvající – avšak relativně umírněný růst – se loni ve čtvrtém čtvrtletí nacházela reálná mzda zhruba na úrovni konce roku 2018. A ve srovnání s posledním čtvrtletím před pandemií, čtvrtý kvartál 2019, byla stále nižší o 3,9 procenta,“ vysvětluje.
Meziroční růst mezd nadále táhne hlavně soukromý sektor. V něm se průměrná nominální mzda zvýšila o 8,1 procenta meziročně. Ve veřejném sektoru ale stoupla o pět procent.
Jaromír Gec současně upozorňuje, že mzdový růst byl loni ve čtvrtém čtvrtletí silnější, než předpokládaly finanční trhy i Česká národní banka [ČNB]. Což podle něj potvrzuje zvýšení pravděpodobnosti opětovného přerušení snižování domácích měnověpolitických sazeb na zasedání bankovní rady ČNB koncem března.
Dohánění ztracené prosperity českých zaměstnanců
„Z geografického pohledu rostly mzdy nejsvižněji v Pardubickém kraji, v Praze a v Olomouckém kraji, nejpomaleji pak v Karlovarském kraji, Ústeckém kraji a na Vysočině,“ říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil a dodává: „Dohánění ztracené prosperity českých zaměstnanců utěšeně pokračuje.“
Potvrzuje, že reálná hodnota průměrné hrubé mzdy Čechů nyní odpovídá závěru roku 2018. K předchozímu maximu, kterého dosáhla ve druhém čtvrtletí roku 2020, jí stále chybí 7,3 procenta.
Průměrná reálná mzda / Průměrná reálná mzda
[Zdroj: Česká spořitelna]
„V čistém vyjádření by ovšem rozdíl byl již znatelně menší. V mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy a tedy snížení zdanění práce. To ovšem prospělo výhradně středně- a vysokopříjmovým pracovníkům, ti nízkopříjmoví z něj prakticky nijak netěžili,“ vysvětluje.
Mzdy podle něj budou v reálném vyjádření růst i letos. Nicméně jejich tempo, na čemž se shodují všichni analytici, znatelně zpomalí. A i podle Hradila dnešní data představují další signál pro ČNB, že musí při snižování úrokových sazeb našlapovat opatrně.
–DNA–
