Ze zemí, které jsou považovány za daňový ráj, je aktuálně kontrolováno 12 265 českých firem. Jejich počet od roku 2015 mírně klesá. Letos podle poradenské společnosti Bisnode daňové ráje ale odliv českých firem z rájů nabral na síle.
Z daňového ráje je aktuálně kontrolováno 2,44 % českých firem. Od začátku roku se počet společností, které mají vlastníka v daňovém ráji, snížil o 540. Odliv firem z daňových rájů letos táhne Nizozemsko [letos -214] a USA [-159]. S velkým odstupem následují Lucembursko [-32], Seychely [-38] a Kypr [-37].
„Zájem podnikatelů o daňové ráje dosáhl svého vrcholu v roce 2015, od té doby klesá. Mezi lety 2016 a 2017 došlo podruhé v historii k meziročnímu poklesu celkového počtu tuzemských společností ovládaných, často formálně, z daňového ráje,“ vysvětluje PR ředitelka datové agentury Bisnode Petra Štěpánová.
Počet českých společností s vlastníkem z vybraných daňových rájů
Jen pět ze sledovaných destinací, Belize, Bermudské ostrovy, Guernsey, Hongkong a Spojené arabské emiráty v roce 2019 zaznamenaly přírůstky. Nicméně u Hongkongu a Spojených arabských emirátů v posledním kvartálu došlo k poklesu.
314 miliardy korun je v daňových rájích
Objem kapitálu v základním jmění českých firem, které ovládají vlastníci z daňových rájů, je 314,4 miliardy korun. Loni byl objem kapitálu v základním jmění českých firem ovládaných vlastníky z daňových rájů 326,6 miliardy korun. Podle Petry Štěpánové lze čekat další pokles.
„V prvních třech měsících letošního roku je rychlost stěhování z daňových rájů čtyřikrát rychlejší než v posledních třech letech. […] Jen za první tři kvartály letošního roku jich z daňového ráje odešlo 130. To je o 139 procent víc než za celý rok 2018 a 2016 a dokonce o 250 % více než v roce 2017,“ vysvětluje.
Důvodem je podle ní tlak ze strany EU na prolomení bankovního tajemství a rostoucí reputační riziko. To souvisí s mezinárodním tlakem na odkrývání skutečných vlastníků, sdílení informací a odhalování finančních podvodů. V rámci EU byl zřízen Úřad evropského prokurátora, který má přispívat ke snižování daňových podvodů a boji proti organizovanému zločinu nebo podvodech při čerpání strukturálních fondů.
Veřejné zákazky a daňové ráje
V případě daňových rájů ovšem nejde výhradně jen o daně, ale i o veřejné zakázky. Podle mezinárodní studie [Tenders in EU: how much goes to tax havens], kterou zpracovala tuzemská společnost Datlab ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, v Česku každý rok putuje k firmám z daňového ráje typu Švýcarska nebo Bermud zhruba sedm procent veřejných zakázek. Ve finančním vyjádření je to okolo 18 miliard korun ročně. Česko je tak z hlediska spolupráce veřejného sektoru s firmami z daňových rájů v celoevropském srovnání na čtvrtém místě.
Objemy veřejných zakázek, které vyhrají firmy s vlastníkem v daňovém ráji
Podle autorů studie Česko stejně jako ostatní evropské státy mohou po firmách požadovat průkazné doložení vlastníků i mezinárodního plnění daňových povinností. Což se zatím děje jen velmi omezeně. Řešením je i změna zákona o zadávání veřejných zakázek, aby zakázku nemohla získat firma, která nemá zveřejněné vlastníky v registru konečných vlastníků.
Příkladem firmy usídlené v daňovém ráji je podle autorů studie například plzeňská Doosan Škoda Power, kterou vlastní lucemburská matka. Firma dodává turbíny polostátní energetické firmě ČEZ bez uveřejnění ceny. Dalším příkladem je OMV Česká republika, kterou skrze rakouskou mateřskou společnost ovládá z jedné čtvrtiny vlastník ze Spojených arabských emirátů. Firma dodává pohonné hmoty státní firmě Čepro či Vojenským lesům a statkům.
Sídlo v daňových rájích má i řada farmaceutických dodavatelů miliardových státních zakázek, jejichž vlastníci pochází z Britských panenských ostrovů, Bermud, Kajmanských ostrovů, nebo Švýcarska.
