Nejen farmaceutické firmy přispívají ke znečišťování životního prostředí, upozorňují výrobci léčiv kvůli nové směrnicí Evropské unie, která farma firmám ukládá nový poplatek na čištění odpadních vod ve městech.
Výši nově zaváděného poplatku farma firmám podle současné unijní legislativní úpravy určí objem léčiv vydaných pacientům. To proto, že většina zbytků léčiv se do odpadních vod dostává po jejich spotřebě vyloučením z těla pacienta. To znamená, že farma firmy budou platit poplatky za to, že jejich léky vylučují pacienti. Důsledkem ale může být podstatné zdražení léků. Což třeba na tuzemském trhu může vést k jejich nedostatku či absenci.
Svůj díl na znečišťování vod ale nesou i jiné průmyslové sektory, upozorňují zástupci farmaceutických firem. Nikoli výhradně farmaceutický a kosmetický průmysl, na které se vztahuje nový poplatek zakotvený v evropské Směrnici o čištění městských odpadních vod [UWWTD].
„Je namístě, aby odpovědnost nesli rovným dílem i ostatní, například chemický, potravinářský nebo textilní průmysl,“ říká výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.
Rozhodnutí přenést náklady na čištění městských odpadních vod výhradně na farmaceutický a kosmetický průmysl považuje za nespravedlivé a neúčinné. Takový krok, jak říká, narušuje i rovné podmínky na trhu a zároveň oslabuje environmentální cíle Zelené dohody pro Evropu [The European Green Deal]. To proto, že nezavazuje i ostatní znečišťovatele ke snížení jejich podílu na kontaminaci vod.
Podobně hovoří i generální ředitelka Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací [EFPIA] Nathalie Moll.
„Evropa potřebuje dobře nastavenou environmentální legislativu, která povede všechny sektory k udržitelnému snižování mikropolutantů. Náklady na jejich odstranění by měly odpovídat skutečnému podílu jednotlivých znečišťovatelů,“ říká.
Směrnice o odpadních vodách řeší jen některé sektory
Vztažení nové povinnosti výhradně na farmaceutický a kosmetický průmysl je i důvodem, proč EFPIA, jejímž členem je Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, podává žalobu k Tribunálu Evropské unie. A žádá v ní o přezkum Směrnice o čištění městských odpadních vod.
Jak upozorňuje David Kolář, farmaceutický sektor podporuje cíle směrnice a podílí se na ochraně životního prostředí. Přenesení povinnosti na pouhé dva průmyslové sektory je však v rozporu s principy spravedlnosti, proporcionality a nediskriminace, které jsou základními pilíři unijního práva.
„Výroba a užívání léků – od těch onkologických až po paracetamol – nevyhnutelně vede k uvolňování mikropolutantů do odpadních vod. Hlavním zdrojem je kromě výrobního procesu vylučování pacienty, v menší míře nesprávná likvidace nebo vyhazování léků po expiraci,“ uznává určitý podíl farma průmyslu na znečišťování prostředí David Kolář.
Také ale dodává, že segment už nyní minimalizuje dopady léčiv na životní prostředí. Čistí odpadní vody ve výrobních závodech, zodpovídá za mikropolutanty [drobné znečišťující částečky, pozn. red.], které se dostávají do vod. A nese veškeré náklady spojené s jejich odstraňováním.
„Podání žaloby vnímáme jako krok, který je v souladu s těmito zásadami a reflektuje snahu Evropské komise zajistit, aby legislativa byla soudržná a zároveň podporovala konkurenceschopnost Evropy,“ říká Nathalie Moll z EFPIA.
Zdůrazňuje, že farmaceutický průmysl plně podporuje cíle směrnice a je připraven nést svůj spravedlivý díl odpovědnosti. Na druhou stranu ale i podporuje zásadu, že každý, kdo přispívá ke znečištění, by měl nést odpovědnost za jeho odstranění. Podle EFPIA a AIFP však unijní směrnice nerespektuje zásady rovného přístupu, přiměřenosti a odpovědnosti za znečištění. Proto žádají o její přezkum u Tribunálu EU. Ten spolu se Soudním dvorem spadá pod Soudní dvůr EU.
–VRN–
