„To, že je tady nějaká šance, že se nějakým způsobem ukončí válka na Ukrajině, polilo střední a východní region živou vodou,“ říká v debatě projektu #VítěznéPortfolio hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
„A tento region na tu válku jednoznačně doplácel kvůli tomu, že je blízko tomu konfliktu. Takže teď naděje, že se to ukončí, jsou povzbuzením pro burzy, jako je ta polská nebo česká,“ dodává.
Portfolio manažer Conseq Investment Management Jan Macek situaci vidí podobně: „To, co teď vidíme třeba na varšavské burze, to je ten optimismus. Nám se to může zdát jako nesmysl, jestli válka skončí tak nebo tak, na polské nebo české firmy to nemá moc vliv, ale z pohledu globálního investora už to vypadá jinak. Ten investor například v Austinu, když se podívá na mapu, tak vidí, že Praha a Kyjev jsou kousíček od sebe, vnímá to jako jeden region.“
„To, co může hrát proti trhům, je Ukrajina,“ dodává.
Video debata: Jan Vejmělek / Jan Macek >
Podle Vejmělka nyní ekonomové jen těžko odhadují další vývoj. To proto, že makroekonomické údaje a odhady nejsou hlavní předpoklad budoucího dění.
„Chtělo by to nějakého geopolitického experta,“ myslí si.
Oba dva hosté debaty #VítěznéPortfolio se blíže vyjadřují k nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Asi nikdo nečekal, že Trump nastoupí až tak agresivně. Na druhou stranu s ním máme zkušenost z jeho předchozího prezidentského období. A i jeho první období bylo v duchu celních válek. A to, že je Donald Trump především byznysmen, to asi také všichni vedeme v patrnosti. […] Není to zase taková novinka,“ uvedl a dodal: „Když je klid na trzích, tak to víme, že Donald Trump ještě spí.“
Nová krev v žilách evropských burz
Portfolio manažer Jan Macek dodává, že nástup Trumpa vlil stejně jako při jeho prvním mandátu trhům novou krev do žil. Za několik měsíců jeho vlády došlo k odlivu části kapitálu z amerických trhů do ostatních trhů. A překvapivě vzrostly evropské akcie.
„Souhlasím s tím, že nás teď čeká období celních válek s Donaldem Trumpem, ale to jsme už zažili. I když to teď bude ´turbo´, nebude to žádná katastrofa, jako to nebyla katastrofa v jeho prvním období,“ tvrdí.
Evropa má podle něj velký vnitřní trh. A není to tak, že když na nás Amerika uvalí cla, tak nebudeme mít kam vyvážet.
„Není od věci si navíc vytvořit další obchodní partnery. A ten vývoz do USA navíc není zas tak klíčový. Toho se nebojím,“ říká.
Zároveň varuje před podceňováním Evropy. Říká, že to často vypadá, že EU vyrobí maximálně sýry a kabelky, ale to je nesmysl. Upozorňuje na firmy jako Siemens, Airbus a jim podobné.
„Prostor pro přerušení toho negativismu je podle mého obrovský. […] Já jsem kupříkladu zastánce myšlenky evropské federace,“ říká.
Potvrdil i to, že s Trumpem skončila éra několika posledních let, kdy byly nadceněné americké akcie, zatímco ty evropské stály mimo zájem investorů. To podle něj nástup Trumpa, který donutil investory více diverzifikovat, rázem změnil.
„Historie se neodvíjí lineárně, ale ve skocích,“ myslí si Macek a dodává: „Z pohledu investora to značí i úvahu, že když je na tom Evropa teď tak špatně, tak už může jít jen nahoru.“
Jak to bude teď, ptají se hosté projektu #VítěznéPortfolio
Současný vývoj podle Jana Vejmělka vyvolává velice důležitou otázku, „jestli budeme porcovat, nebo budeme porcováni“.
„To je ta otázka, protože u prvních jednáních Donalda Trumpa o ukončení války na Ukrajině to vypadlo, že jsme porcování, vypadalo, že je to úplně bez nás. To byl brutální kopanec, šťouchanec,“ myslí si.
Evropa se podle něj sebrala, když se shodla na dalším zadlužování a zvýšení investic do obrany. Což na první pohled vypadá velice dobře a přidává optimismu investorům na evropských trzích. Ekonom zároveň ale varuje před úskalími tohoto plánu.
Evropská komise chce nové společné půjčky na obranu i Ukrajinu
„To by mohlo Evropu nakopnout, ale nepůjde to hned. Peníze tady možná jsou, ale jak je tady u nás proinvestujeme. Není to o tom, že si navýšíme peníze do obrany, a koupíme si v Americe…,“ vysvětluje.
Podle něj není infrastruktura v Evropě na masivní zbrojení připravena. Za podstatné považuje jednání o obnově a znovunastolení normálního režimu na Ukrajině.
„Ptám se, kdo to bude zajišťovat vojensky a finančně, kdo se bude podílet na obnově Ukrajiny. Kdo na tom může vydělávat,“ říká.
Nastoluje i otázku, zda příměří přinese obnovení plynovodů a ropovodů z Ruska do Evropy, a tak by v Evropě mohly být levnější energie.
„Problém ale je, že tak, jak je to teď, já vůbec nejsem schopen říci, jak to bude,“ přiznává.
V závěru debaty se ekonomové blíže věnují dění na burzách v regionu střední a východní Evropy a pečlivě rozebírají i turecké hospodářství. Celá jejich diskuze, která se dotýká i dění v Česku, je k poslechu zde.
Daniel Tácha
