Americká cla srazí výkon české ekonomiky o 1 %. Jisté to ale není

Americký prezident Trump včera „osvobodil“ ekonomiku USA. Od 9.4. začnou platit plošná dovozní cla ve výši 20 % z EU, 34 % z Číny a 24 % z Japonska. Více píše v komentáři na FinTag ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

V podobné výši začnou platit tato reciproční cla z téměř 60 dalších zemí světa. Už od 5. dubna má platit clo 10 procent na dovozy z desítek jiných zemí světa. Celkově se nová cla se pohybují od 0 procent do 99 procent. Průměrná sazba nevážená, respektive vážená objemem obchodu, činí 20 procent a 41 procent.

Sazby se uplatní nad rámec dosud platných cel. Takže například Čína nově čelí celkovému clu 20 + 34 = 54 procent. Nová cla se ale netýkají oceli, hliníku a aut. U těchto položek platí „jen“ nedávno vyhlášené zvýšení, tedy například u aut o 25 procent.

Donald Trump udělal, co slíbil. Zavedl reciproční cla

Původní představa byla, že nová cla budou reciproční. To znamená, že budou odpovídat celkové síle obchodních překážek pro vývozy z USA do příslušných zemí. To značí síle celních sazeb, ale i kvót a podobně. Což by byl velmi složitý výpočet…

Firma, která uspěje v USA, má všude otevřené dveře

Nová cla prezident Trump tak charakterizoval spíš jako korekční. To je, že je zavedl za účelem snížení amerického deficitů v mezinárodním obchodu se zbožím k nule. Tomu odpovídá skutečnost, že sazba pro kteroukoliv danou zemi je ve skutečnosti vypočtena zřejmě velmi jednoduše jako polovina procentuálního podílu deficitu USA s touto zemí na dovozu z této země do USA.

Například: Deficit USA v obchodu s Evropskou unií činil loni necelých 40 procent vývozů EU do USA. A proto včera vyhlášené dodatečné clo na dovozy z EU činí 20 procent.

Trump cílí na narovnání obchodní bilance USA

Prezident Trump uvedl i odhady jeho týmu ohledně skutečných cel pro americké vývozy do příslušných zemí. Tyto odhady jsou vysoko nad novými sazbami, které zavedl.

Analýza: Cla na auta do USA se Česka dotknou hlavně nepřímo 

Trumpova administrativa tvrdí, že dle tradiční ekonomické teorie by deficity v obchodu se zbožím měly dlouhodobě klesat k nule. Což se v případě USA už po desítky let neděje, takže je třeba jim „pomoct“ jiným nastavením cel. Nevím, kde Trumpovi lidé tezi o samovolném uzavírání zbožových deficitů vzali. Mně smysl dává spíš očekávání, že se budou uzavírat deficity celé obchodní bilance –neřku-li deficity celého běžného účtu platební bilance.

Trump preferuje cla před sankcemi. Důvodem je i dolar

Jinak řečeno, Trump a spol. by měli vedle zbožového obchodu brát v úvahu i obchod se službami. Tam mají USA naopak přebytky. Sice menší než ty zbožové, ale je veřejným tajemstvím, že tyto přebytky jsou v oficiálních číslech oproti skutečnosti z důvodů daňové optimalizace a jiných výrazně podhodnoceny. Celkový zahraniční obchod USA je tedy možná zhruba v rovnováze, ne-li v přebytku.

Americká cla: Jaký mohou mít ekonomický dopad

Odhady se samozřejmě liší už jen podle toho, co který propočet předpokládá ohledně reakce jednotlivých obchodních partnerů USA. Z nedávného propočtu českého Ministerstva financí ČR lze odvozovat, že včera Trumpem oznámená cla – přičemž EU odpoví podobně – sníží výkon například české ekonomiky celkově o více než procentní bod.

Vybrané oznámené nové celní sazby USA

[The White House / Yahoo.com]

I kdyby se tento dopad celý projevil ještě letos, což je nepravděpodobné, pořád by to ještě značilo meziroční růst. Pro letošek jsme doposud čekali růst české ekonomiky lehce přes dvě procenta

Někteří analytici už se ovšem v reakci na včerejší Trumpovo oznámení nechali slyšet, že čekají pád celé světové ekonomiky do recese. Náš výhled pro českou ekonomiku, kurz a sazby bude samozřejmě nově oznámenými cly ovlivněn. Na jeho aktualizaci už pilně pracujeme…

Jsou tu ale háčky. Snad dobrá zpráva o spotřebě v ČR

Jednou z nejistot je samozřejmě trvalost ohlášených sazeb. Jednak může jít o podklad pro vyjednávání. Vše se tudíž může ještě změnit. Což platí vždy, pokud Donald Trump dosáhne nějakých ústupků.

Vedle toho ale nelze vyloučit i zásah soudu. Včera ohlášená cla jsou právně založena na zákonu International Emergency Economic Powers Act. Pokud použití tohoto zákona, který je určen pro řešení dopadů nenadálých šoků, snad dávalo nějaký smysl v případě cel na Kanadu a Mexiko. A to v souvislosti s nelegálním přílivem fentanylu a pracovní síly do USA. Avšak v případě plošných cel na většinu světa znamená použití tohoto zákona jeho hodně extenzivní interpretaci

Fentanyl si v USA vyžádal další oběť. Mexiko žádá o pomoc Čínu

Ve stínu nových cel by neměla zaniknout zpráva, že Elon Musk údajně brzo skončí své angažmá v roli „vládního čističe“ a vrátí se k řízení svých podnikatelských aktivit.

Elon Musk zkritizoval francouzský soud za rozhodnutí o Le Penové

Abychom si trochu odpočali od Trumpových nápadů, můžeme si všimnout nových dat Českého statistického úřadu ohledně české ekonomiky za poslední loňské čtvrtletí. [Minimálně to má vazbu na výši růstu HDP, který po zavedení amerických cel nejspíš o něco klesne. A tak je otázka o kolik, pozn. red.] Často v médiích slýcháme, že reálná mzda v české ekonomice ani na konci loňského roku pořád ještě nedosáhla úrovně z konce roku 2019 [byla 2,3 % pod ní].

Přitom spotřeba českých domácností už svůj objem z konce roku 2019 překonala, byť jen o dvě procenta. Zdálo by se tak, že chuť domácností utrácet roste víc, než by odpovídalo růstu jejich příjmů.

Česko vede žebříček nejnižšího růstu reálných mezd v OECD

Ovšem pozor! Nejen mzdy plní rozpočty českých domácností. Musíme započítat také příjmy z důchodů a dalších sociálních dávek, z podnikání a z investic. Takto počítaný celkový příjem na osobu se v posledních letech vyvíjel zřetelně jinak než reálná mzda, a na konci loňského roku už byl 1,6 procent nad koncem roku 2019.

Michal Skořepa, ekonom České spořitelny