Společnost Amundi zjišťovala, jak drobní investoři přistupují k online investování. Průzkumu se zúčastnilo 11 000 retailových investorů z různých demografických skupin z pětadvaceti zemí světa. A vyplynulo z něj:
- Digitální investování není výsadou pouze mladších investorů.
- Tři čtvrtiny respondentů investují alespoň část svého portfolia digitálně.
- Téměř třetina respondentů investuje výhradně online.
Průzkum dále ukázal, že digitální investice dnes využívá už 68 procent osob starších 50 let. Mezi jednotlivými zeměmi ale existují výrazné rozdíly. Například investoři ve Finsku [95 %], Brazílii [89 %], Švédsku [89 %] a Jižní Koreji [89 %] využívají digitální nástroje více než ti v Thajsku [46 %], Japonsku [64 %] nebo Francii [65 %].
V Česku zatím investoři digitální platformy využívají spíše méně, jejich obliba ale roste. Podle průzkumu agentury STEM/MARK, který uskutečnila na konci loňského roku, investuje téměř třetina Čechů [31,5 %] přes bankovní nebo nebankovní investiční aplikaci.
Široká škála digitálních zdrojů informací
Celosvětově téměř tři čtvrtiny drobných investorů [73 %] dnes získávají informace nebo rady ohledně investování pomocí digitálních kanálů. V Evropě je tento podíl mírně nižší [69 %], naopak v Asii dosahuje 76 procent.
Zajímavé je i to, odkud je lidé čerpají: 38 procent respondentů se obrací na influencery, které znají z televize, rádia, podcastů, blogů nebo sociálních sítí. Naopak 31 procent dává přednost oficiálním webovým stránkám poskytovatelů investičních služeb.
Investiční gramotnost v ČR klesla. Ještě víc propadla na Slovensku
Z konkrétních platforem má mezi drobnými investory největší vliv YouTube, který sleduje 72 procent z nich. Následuje Instagram [49 %] a Facebook [46 %]. Evropští investoři se na influencery obracejí méně často – obzvlášť ve věkové skupině 51 až 60 let.
V Česku podle průzkumu STEM/MARK čerpá informace a rady z online kanálů více než 80 procent respondentů. Nejčastěji sahají po webových stránkách bank, investičních společností nebo specializovaných finančních portálech. Méně častým zdrojem jsou internetové diskuse [11 %] nebo influenceři na YouTube [13,5 %]. Třetina dotázaných [32,6 %] se obrací na investičního poradce.
Investoři, kteří spoléhají výhradně na digitální technologie [19 %], obvykle profesionální poradenství nevyužívají. Právě u této skupiny se častěji objevují pochybnosti o vlastních rozhodnutích [62 % oproti 69 %] a menší jistota ohledně dosažení investičních cílů.
Amundi: V ČR je to snaha ochránit peníze před inflací
Na otázku, co investory ve světě nejčastěji vede k investování, respondenti nejčastěji uváděli snahu finančně se zajistit na důchod [41 %]. Hned za tím následovala motivace dosáhnout co nejvyššího výnosu [39 %].
Čeští investoři vnímají priority trochu jinak. Hlavním důvodem je snaha ochránit úspory před znehodnocením [51,8 %], zatímco zajištění na stáří je až na druhém místě [41,6 %], ukázal průzkum.
Z šetření vyplynulo, že celosvětově více než polovina investorů [54 %] nemá sestavený dlouhodobý plán. A ti, kteří ho mají, čtyřikrát častěji uvádějí, že věří ve schopnost dosáhnout finančního zajištění na stáří. To ve srovnání s těmi, kteří takový plán nemají.
K finanční gramotnosti dětí v USA nabádají i příslušné úřady
Výrazný rozdíl se ukazuje i u investorů, kteří využívají profesionální poradenství. Ať už osobní, nebo digitální. Tito lidé mají téměř třikrát častěji sestavený investiční plán než ostatní.
V České republice je podle tuzemského průzkumu zájem o poradenství relativně vysoký. Podle dat agentury STEM/MARK konzultuje své investice alespoň občas 65,5 procenta drobných investorů s finančním poradcem.
–RED–
