Na penze stát v prvním čtvrtletí vybral rekordních 170 miliard korun

1719
korun
Foto: Pixabay.com

Systém důchodového pojištění skončil za letošní první čtvrtletí ve schodku 11,7 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loni a předloni je deficit méně než poloviční. Od roku 2013 je ale čtvrtý nejvyšší.

Příjmy z pojistného za první kvartál byly dosud největší, činily téměř 169,1 miliardy korun. Výdaje na penze a jejich správu dosáhly asi 180,8 miliardy korun, byly zhruba o 1,4 miliardy korun nižší než před rokem. Vyplývá to z údajů Ministerstva financí ČR [MF ČR].

Základní sazby sociálního pojištění [% vyměřovacího základu]

[Zdroj: MF ČR]

Schodek důchodového pojištění za letošní první tři měsíce dosáhl 11,7 miliardy korun. Loni činil 23,4 miliardy korun a předloni 25,7 miliardy korun. Nejnižší schodek vykázal systém důchodového pojištění v roce 2019 na vrcholu ekonomické konjunktury, tehdy byl 0,6 miliardy v minusu.

Minimální záloha na důchodové pojištění u OSVČ vzroste na 4 759 Kč

Jen o něco málo vyšší než letos byl propad v roce 2013 na konci tehdejší vleklé nejprve finanční a pak ekonomické krize, blížil se deficitu 11,8 miliardy korun. Odvedené pojistné ale tehdy bylo proti letošní sumě poloviční. Firmy, zaměstnanci a někteří živnostníci tehdy poslali státu 80,5 miliardy korun. V černých číslech systém důchodového pojištění za první čtvrtletí od roku 2013 nebyl ani jednou.

Průměrná starobní penze je 20 680 korun

Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ] vyplácela na konci loňska 2,37 milionu starobních, 415 600 invalidních a 65 300 vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů. Průměrná starobní penze činila 20 680 korun.

Minimální záloha na důchodové pojištění u OSVČ vzroste na 4 759 Kč

Další desetitisíce důchodů vyplácejí důchodové systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti. Jejich penze jsou vyšší. Důchody se zvýšily naposledy letos v lednu. Starobní penze vzrostla v průměru o 358 korun.

Na odvodech za letošní první čtvrtletí vybraly úřady téměř 169,1 miliardy. Je to o 10,3 miliardy korun víc než před rokem. Do penzí putovalo bezmála 179,1 miliardy, to je zhruba o 1,5 miliardy méně než za loňský první kvartál. Výdaje na správu jsou naopak asi o 100 milionů vyšší, nyní činily 1,73 miliardy korun.

O slevu na sociálním pojištění si žádají sami pracující důchodci

Výdaje na důchody se v minulých letech výrazně zvedly po zavedení bonusu za dítě, takzvaného výchovného, a po mimořádných valorizacích, které dorovnávaly inflaci. Na druhé straně ke snížení schodků přispívá vedle mírného ekonomického oživení zpomalení pravidelného navyšování penzí. Podle zákona se má přidávat znovu o třetinu místo poloviny růstu reálných mezd. Zpřísnila se také pravidla pro předčasný důchod.

Podle vlády má nárůsty výdajů na důchody brzdit důchodová reforma, která plně platí od letoška. Výpočet nových důchodů se začíná postupně snižovat. Výplaty naopak zvedá třeba minimální penze ve výši 20 procent průměrné mzdy.

Výhledy jsou dané

Český trh práce by mělo do deseti let opustit 1,2 milionu lidí. To je asi pětina zaměstnaných. Do penze začnou odcházet silné ročníky. Vyplývá to z aktualizované studie poradenské společnosti Boston Consulting Group a středoevropské pobočky Aspen Institute pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Většina Ukrajinců v Česku zůstane, ukazuje studie MPSV

Podle ní do deseti let nastoupí do práce asi jen 1,9 milionu lidí. Z toho 1,5 milionu by měli tvořit absolventi škol a 400 000 by měli být cizinci. Avšak výraznější úbytek pracovníků nastane po roce 2035, kdy začnou do důchodu odcházet nejpočetnější ročníky Husákových dětí ze 70. let minulého století.

Papírové evidenční důchodové listy letos zřejmě skončí

Stárnutí populace neovlivňuje jenom výkon systému důchodového pojištění, ale i systém zdravotního pojištění. Nyní tvoří celkem půl bilionu korun ročně. Podle odhadu Hospodářské komory ČR, pokud nedojde ke změnám, už v roce 2040 přesáhnou výdaje zdravotnictví jeden bilion korun.

Stárnutí populace povede k tomu, že do systému bude přispívat stále méně lidí, zatímco náklady budou růst. Pokud nezměníme způsob organizace péče a financování, ohrozíme nejen dostupnost zdravotních služeb, ale i ekonomickou prosperitu země a její bezpečnost,“ uvedl expert na zdravotnictví Advance Institute Pavel Hroboň.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here