I loni poklesl počet smrtelných pracovních úrazů. To na nejnižší úroveň za posledních více než 20 let. Celkem loni došlo v Česku k 70 smrtelným pracovním úrazům. To znamená pokles o 10 procent oproti roku 2023.
Ve své statistice to uvádí Státní úřad inspekce práce [SÚIP]. V ní SÚIP mimo jiné upozorňuje na to, že většina smrtelných pracovních úrazů připadá na muže. Ženy se loni na smrtelné pracovní úrazovosti podílely přibližně sedmi procenty. Celkem šlo o pět případů. Z nich tři se staly při práci v zahraničí.
„Podobně jako v předchozích letech, i loni se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to přesně v 85 procentech případů. To je 60 úmrtí,“ říká mluvčí SÚIP Richard Kolibač.
Další významnou příčinou podle něj bylo používání nebezpečných postupů a způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu nebo prodlévání v ohroženém prostoru [pět úmrtí]. Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou podle Kolibače v záznamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v podstatně menší míře. Celkový trend je podle něj pozitivní.
„V posledních letech tento příznivý trend pokračoval, když v roce 2023 došlo v Česku k 77 smrtelným pracovním úrazům, to je pokles o 13 procent, a v loňském roce přišel další výrazný pokles, to na 70 zaznamenaných smrtelných pracovních úrazů,“ říká.
Příčiny smrtelných pracovních úrazů
Nejčastějším zdrojem smrtelných úrazů byly motorové silniční dopravní prostředky [15 úmrtí]. Převážně šlo o dopravní nehody.
„Smrtelnými pracovními úrazy při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá. Na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách, například areálu firmy,“ upozorňuje Kolibač.
Druhým nejpočetnějším zdrojem smrtelných pracovních úrazů byla kategorie ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše [sedm úmrtí]. Sem patří hlavně úrazy při pádu nebo sesunutí ze schodů, žebříků, výstupů, střech, teras, plošin a ostatních vyvýšených míst.
Mezi třetí nejčastější zdroj smrtelného pracovního úrazu patří manipulace s břemeny, materiály a předměty přemísťovanými na pracovišti [šest úmrtí].
Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v letech 2002 až 2024
[Zdroj: SÚIP]
SÚIP sleduje i počty smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli. Z jeho statistik plyne, že shodně s předchozími lety bylo loni nejvíce smrtelných pracovních úrazů zaznamenáno u zaměstnanců v pracovním poměru [54 úmrtí]. Případně u osob vykonávajících dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. To jsou dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, na ně připadá deset úmrtí.
Méně častěji docházelo ke smrtelným pracovním úrazům u osob vykonávajících činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy. Typicky jde o osoby samostatně výdělečně činné [6 úmrtí].
„V roce 2024 nebyl nahlášen ani jeden případ smrtelného pracovního úrazu u zaměstnance agentury práce dočasně přiděleného k výkonu práce u uživatele,“ tvrdí za SÚIP Kolibač.
Smrtelné pracovní úrazy podle krajů a celkový trend
Z pohledu regionálního, to je podle místa, kde k úrazu došlo, se nejvíce smrtelných pracovních úrazů loni stalo v krajích Středočeském [8 úmrtí], Moravskoslezském a na Vysočině [shodně 7 úmrtí]. Naopak dva smrtelné pracovní úrazy připadají na kraje Liberecký, Královéhradecký a Karlovarský.
Počty pracovních smrtelných úrazů podle krajů
| Kraj, kde k úrazu došlo | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
| Hl. m. Praha | 9 | 7 | 9 | 10 | 5 | 3 | 7 | 11 | 6 |
| Středočeský kraj | 10 | 15 | 21 | 12 | 9 | 11 | 6 | 3 | 8 |
| Kraj Vysočina | 4 | 7 | 6 | 7 | 7 | 3 | 4 | 4 | 7 |
| Jihočeský kraj | 8 | 7 | 8 | 6 | 8 | 7 | 9 | 10 | 4 |
| Plzeňský kraj | 10 | 5 | 5 | 2 | 11 | 8 | 7 | 3 | 5 |
| Karlovarský kraj | 2 | 2 | 3 | 2 | 2 | 2 | 4 | 1 | 2 |
| Ústecký kraj | 8 | 8 | 11 | 7 | 18 | 10 | 8 | 10 | 6 |
| Liberecký kraj | 2 | 0 | 2 | 5 | 1 | 3 | 2 | 4 | 2 |
| Královéhradecký kraj | 5 | 2 | 1 | 8 | 8 | 3 | 2 | 4 | 2 |
| Pardubický kraj | 4 | 5 | 5 | 5 | 5 | 4 | 3 | 2 | 4 |
| Jihomoravský kraj | 8 | 10 | 13 | 10 | 14 | 12 | 13 | 4 | 5 |
| Zlínský kraj | 9 | 4 | 7 | 3 | 3 | 5 | 5 | 5 | 5 |
| Olomoucký kraj | 8 | 5 | 5 | 4 | 3 | 7 | 2 | 5 | 4 |
| Moravskoslezský kraj | 11 | 12 | 23 | 7 | 8 | 8 | 13 | 10 | 7 |
| zahraničí | 6 | 6 | 4 | 7 | 6 | 2 | 3 | 1 | 3 |
| Celkem smrtelných pracovních úrazů | 104 | 95 | 123 | 95 | 108 | 88 | 88 | 77 | 70 |
[Zdroj: SÚIP]
Podle Kolibače platí, že z dlouhodobého hlediska panuje v Česku pozitivní trend snižování počtu smrtelných pracovních úrazů. Největší meziroční pokles SÚIP eviduje mezi léty 2008 a 2009. Tehdy došlo meziročně ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů o 69 případů. V roce 2021 došlo k rovněž výraznému poklesu takových úrazů, a to ze 108 případů v roce 2020 na 88 případů v letech 2021 a 2022.
