Míra zaměstnanosti v letošním třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 0,2 procentního bodu na 75,3 procenta. Česká míra zaměstnanosti je tak jedna z nejvyšších v celé Evropské unii. A zaměstnanci stále přibývají. Alespoň to vyplývá z aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ].
Vyšší míru zaměstnanosti v minulém roce vykazovalo pouze Švédsko, Nizozemsko, Německo a Dánsko. Podle statistik se Česká republika ovšem oproti zmíněným zemím liší co do uplatnění úvazků na plnou pracovní dobu. V Česku jsou převážnou většinou pracujících zaměstnanci na plný úvazek.
„V roce 2018 byl jejich podíl 93,7 procenta. To je pátý nejvyšší v unii. V severských zemích, ale i u našich sousedů v Německu a Rakousku, je tento podíl nižší než 75 procent. V Nizozemsku dokonce více než polovina všech pracujících měla v hlavním zaměstnání úvazek na kratší dobu,“ říká ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Zaměstnanci a podnikatelé zároveň
S rozdíly v druhu úvazků v hlavním zaměstnání podle statistiků korespondují diference v počtu dalšího pracovního uplatnění zaměstnaných osob. V roce 2018 měla v rámci celé EU alespoň dvě zaměstnání čtyři procenta všech pracujících. Ve Švédsku a Nizozemsku to bylo více než osm procent. V ČR je tento podíl významně nižší.
„V Česku byl počet osob s alespoň dvěma zaměstnáními ve třetím čtvrtletí letošního roku 136,1 tisíc osob. To je 2,6 % všech pracujících v produktivním věku 15–64 let,“ vysvětluje Dalibor Holý.
Zajímavostí podle něj je, že počet osob s alespoň dvěma zaměstnáními je dnes vyšší než počet nezaměstnaných.
„Konkrétně se jedná o 136 tisíc takovýchto pracujících oproti 115 tisícům nezaměstnaných,“ upřesňuje.
Podle něj převážná většina lidí s více pracovními úvazky pracuje v hlavním zaměstnání v postavení zaměstnanců. Zatímco ve druhých úvazcích již převyšuje počet podnikatelů. Nejvyšší počet osob s druhým úvazkem je v sekci vědecké a technické činnosti, v sekci vzdělávání, ve zpracovatelském průmyslu a v obchodu.
Trendy na trhu práce
Pracovní trh dále vykazuje změny ve věkové struktuře pracujících. Ty ovlivňují zejména demografické faktory. To znamená prodlužující se doba přípravy na výkon budoucího povolání a zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu.
Zatímco se ve třetím čtvrtletí snížil počet pracujících ve věku do 40 let [o 61 tisíc osob], počet pracujících ve věku nad 40 let vzrostl o 67 tisíc osob. Výrazně se zvýšila i zaměstnanost lidí ve věku 55–59 let [o 26 tisíc osob] a ve věku 65 a více let [o 7 tisíc osob].
V meziročním srovnání se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšil i počet pracujících v terciárním sektoru služeb [o 17 tisíc osob]. Nejvíce pak v sektoru zdravotní a sociální péče, dopravy a skladování. Podle předběžných výsledků vzrostl i počet pracujících v sekci ubytování, stravování a pohostinství.
V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví zaměstnanost meziročně stagnovala. Naopak v primárním sektoru se počet pracujících meziročně snížil o 11 tisíc osob.
Zaměstnanci přibyli, ubylo podnikatelů
Tradičně také i ve třetím čtvrtletí letošního roku rostl počet zaměstnanců. Ten meziročně stoupl o 11 tisíc osob na 4 409 800 lidí. Naopak [tradičně] klesl celkový počet podnikatelů [včetně pomáhajících rodinných příslušníků]. A to v důsledku snížení počtu podnikatelů se zaměstnanci o 4,5 tisíce.
