Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] spolu s Komisí pro spravedlivé důchody minulý pátek předložilo návrh podoby budoucí penzijní reformy. Ta na úhradu penzí dál počítá s využitím odvodů na sociální pojištění, jež v ČR patří k nejvyšším v EU, ale nově i s vyšším využitím výnosů z daní.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová [ČSSD] spolu s předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody Danuší Nerudovou [rektorka Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí Ústavu účetnictví a daní, pozn. red.] minulý pátek upřesnily návrh penzijní reformy. Ta spočívá v rozdělení prvního pilíře důchodového systému na takzvaný nultý [solidární penzi] a zásluhový pilíř [zásluhovou penzi].
Takzvaný nultý pilíř by v takovém uspořádání plnil výhradně solidární úlohu. Všem seniorům s nárokem na důchod by poskytoval stejnou základní penzi. Výše základního důchodu by nebyla závislá na předchozích příjmech důchodce. Ten by musel splnit pouze potřebnou dobu pojištění a dosáhnout důchodového věku. Takzvaný první pilíř by tak v novém uspořádání plnil zásluhovou roli. Obsahoval by bonusy za výši příjmu, délku doby v pracovním procesu, péči o děti či závislé osoby.
Zdroje financování penzijní reformy
„Nultý a první pilíř by také měly mít rozdílné zdroje financování. Nultý pilíř by měl být financován z obecných daní, zatímco první ze sociálních odvodů,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Z kterých konkrétních daní, jaké obecné daně má na mysli, z nichž by se měly hradit náklady zásluhového pilíře, ministryně ale odmítla uvést.
„A v tuto chvíli je důležité, aby se do debaty zapojilo ministerstvo financí, protože nelze oddělit debatu o výdajích od debaty o příjmech,“ uvedla pro Fintag.cz.
„U nás jsou penze hrazeny z 80ti procent z odvodů na sociálním pojištění a jen z 20ti procent z daní. V Evropě je to půl na půl. To je ta největší výzva. A to je ta architektura našeho návrhu důchodové reformy, na níž je shoda,“ dále upřesnila.
Dodala přitom, že finanční udržitelnost navrhovaného řešení je důležitý cíl, ale ne jediný.
„Mezi důležité cíle patří, aby byl náš důchodový systém přehledný a spravedlivý,“ upřesnila.
Tři varianty důchodů
Ministryně Jana Maláčová spolu s Danuší Nerudovou dále představila tři varianty reformy – úspornou, technickou a spravedlivou. Ty počítají v nultém pilíři se základní/pevnou penzí:
- Úsporná varianta: 7 740 Kč [22 % průměrné mzdy]
- Technická varianta: 10 500 Kč [30 % průměrné mzdy] / 8 710 Kč [25 % prům. mzdy]
- Spravedlivá varianta: 10 500 Kč [30 % průměrné mzdy]
- Současný systém: 4 260 Kč [12 % průměrné mzdy]
- Bližší podrobnosti zde
Podle Danuše Nerudové spravedlivá varianta předpokládá, že současně s jejím zavedením začnou práce na přípravách změn v daňovém systému. Technická varianta překlápí stávající systém do nové architektury, a do pěti let počítá s reformou daňového systému. Úsporná varianta předpokládá překlopení stávajícího systému do nové architektury, a to aniž by se změnil daňový systém.
„Co se týká ČSSD, tak rozhodně odmítáme návrh, který je označený jako úsporná varianta. Ta jasně ukazuje, že se pletou ti, kteří si myslí, že k dobrým důchodům se dá prošetřit,“ uvedla ministryně Maláčová.
Zároveň znovu zopakovala, že klíčové nyní bude zapojení Ministerstva financí ČR [MF ČR] do příprav změn v rámci příjmové stránky reformy. V souvislosti s tím upozornila, že MF ČR má také v komisi své zástupce. Vyjádřila se i k iniciativě ministryně financí Aleny Schillerová [ANO], která uvedla, že do ČR pozvala zástupce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD], aby připravili vlastní návrh důchodové reformy.
Náklady na reformované penze
Na otázku Fintag.cz s jak vysokým nárůstem nákladů na změnu důchodového systému jejich návrh počítá, se Jana Maláčová i Danuše Nerudová omezily na konstatování, že navýšení čistých výdajů v prvním roce jeho fungování by bylo u spravedlivé varianty 0,2 % hrubého domácího produktu [HDP], v roce 2040 pak 1,3 % HDP. Zdůraznily, že u ostatních variant by došlo k poklesu výdajů vůči HDP v prvním roce jejich zavedení.
To znamená u technické varianty ponížení výdajů na penze o 0,1 % vůči HDP v prvním roce zavedení. A navýšení o 0,3 % vůči HDP v roce 2040. U úsporné varianty pak ponížení výdajů na penze o 0,2 vůči HDP v prvním roce zavedení. A o 0,8 % vůči HDP v roce 2040.
Na otázku Fintag.cz, jak je to možné, když podle propočtů Národní rozpočtové rady [NRR] už jen jakékoli zavedení solidární/pevné penze [v navrhované výši 10 500 Kč] zvedá současné náklady, odpověděly v tom smyslu, že věc upřesní v budoucím komplexním materiálu.
300 miliard navíc
K aktuálnímu návrhu penzijní reformy MPSV a Komise pro spravedlivé důchody se vyjádřila i místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Ta uvedla, že zavedení změn, které navrhuje ministryně Jana Maláčová, by si vyžadovalo růst daňových příjmů o 300 miliard korun ročně.
„Současné daňové zatížení, které je 36 procent HDP, by při tomhle propočtu bylo 41 procent HDP. To by znamenalo velice razantní navýšení daní, to považuji za nepřijatelné,“ uvedla.
Podle ní chybějící částka odpovídá ročnímu inkasu daně z přidané hodnoty [DPH].
Zdůraznila, že nutné je napřed najít shodu na financování důchodové reformy, teprve potom začít diskutovat o jejích parametrech.
„Nejdříve musíte mít jasně dané zdroje, kde na tu důchodovou reformu vezmete. Pak se můžeme bavit o dalších parametrech,“ řekla.
Podle Jany Maláčové nyní však už nelze kličkovat.
„Pokud nic teď neuděláme, tak nám v příštích letech hrozí varianta, kdy si všichni penzisté pohorší na penzích o jedenáct procent. To znamená, že nám spadnou do dávkového systému. Anebo bude muset dojít ke zvýšení věku odchodu do penze. A to nad 70 let,“ uvedla.
Stanovisko Hospodářské komory
K návrhu penzijní reformy se vyjádřila i Hospodářská komora ČR [HK ČR]. Podle její viceprezidentky Ireny Bartoňové Pálkové všechny tři varianty důchodové reformy předložené MPSV připomínají zmatečný návrh dílčích parametrových změn. Irena Bartůňková Pálková zároveň odmítla, aby nárůst nákladů na důchodovou reformu byl krytý z výnosů daně z přidané hodnoty.
„Pro zaměstnavatele a firmy by bylo naprosto devastující, kdyby avizovaných až 300 miliard korun, které by měl systém v příštích deseti letech stát navíc, platili výhradně oni ze svých kapes. Takový krok by srazil na kolena celou českou ekonomiku. Stát ale bohužel jiné cesty financování než vyšší odvodovou a daňovou zátěž nehledá,“ uvedla.
Také ale zdůraznila, že Česká republika změnu penzijního systému nutně potřebuje. Podle ní ale potřebuje skutečnou změnu. Upozornila pak na to, že aktuálně předložené varianty MPSV reflektují pouze pohled MPSV, ale nejsou prodiskutovány s ministerstvem financí, které dle jejích slov samo deklarovalo, že řešení MPSV není změnou daňového mixu, ale znamená [jen] zdvojnásobení daňové zátěže.
V čem je zakopán pes
Obecně je problém v tom, že ministryně Jana Maláčová, ale ani Danuše Neradová neupřesnily parametry svého návrhu na penzijní reformu. Je-li výzvou, jak řekla Jana Maláčová, ubrat z úhrad na penze 30 % z odvodů na sociálním pojištění a přidat 50 % na financování penzí z daní, nejedná se o zdvojení daňové zátěže. Pokud ale ovšem jen navrhuje financovat solidární důchody ze všech odvodů na sociální pojištění. A k tomu navíc ještě hradit nové zásluhové penze z příjmů daní při celkovém zvýšením nákladů o 300 miliard korun ročně, prakticky tak jen nabízí bezmála zdvojení nákladů na penze. Aniž by ale řekla, jak jinak než dalším zdaněním vykryje díru ve veřejných financích, kterou tím způsobí.
Situace je o to závažnější, že populace stárne a podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] má již na počátku roku 2059 připadat na 100 osob ve věku 20 až 64 let 99 seniorů a dětí. Tedy osob ve věku 0 až 19 či 65 a více let. Poměru 100 ekonomicky aktivních obyvatel ČR na 90 seniorů a dětí česká populace má dosáhnou již koncem čtyřicátých let.
Daniel Tácha
