Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve třetím čtvrtletí 2019 přebytku 15,2 miliardy korun. Což odpovídá 1,05 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Ve výsledku to znamená, že míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně klesla o 1,91% bodu na 31,97 procenta HDP.
Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly ve třetím čtvrtletí loňského roku 40,58 procenta HDP, zatímco výdaje 39,53 procenta HDP. Loni tak ve třetím čtvrtletí došlo k meziročnímu poklesu kladného salda.
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Vývoj ve třetím čtvrtletí
Přebytek hospodaření ústředních vládních institucí se ve třetím čtvrtletí meziročně snížil o 5,8 miliardy korun a dosáhl 11,4 miliardy korun. Místní vládní instituce hospodařily se schodkem 1,4 miliardy korun. Ten byl meziročně nižší o 3,9 miliardy korun. Přebytek hospodaření fondů sociálního zabezpečení meziročně klesl o 1,3 miliardy korun na 5,3 miliardy korun.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2017 – 3. čtvrtletí 2019
Období | 3.Q 2017 | 4.Q 2017 | 1.Q 2018 | 2.Q 2018 | 3.Q 2018 | 4.Q 2018 | 1.Q 2019 | 2.Q 2019 | 3.Q 2019 |
mld. Kč | 33,1 | 1,3 | 3,4 | 43,7 | 18,5 | -7,2 | -2,5 | 27,2 | 15,2 |
% HDP | 2,57 | 0,10 | 0,27 | 3,28 | 1,37 | -0,51 | -0,19 | 1,92 | 1,05 |
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Přebytek nebo deficit vládních institucí je výše čistých půjček [+] nebo výpůjček [-] v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat [+] jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován [-].
Celkové příjmy a výdaje
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 6,6 procenta. Na meziročním růstu příjmů se podílel zejména růst daní z důchodů [+10,8 % na 116,0 mld. Kč]. Dále pak z přijatých sociálních příspěvků [+6,7 % na 219,0 mld. Kč], důchodů z vlastnictví [+14,1 % na 6,4 mld. Kč] a ostatních běžných transferů [+7,1 % na 12,4 mld. Kč].
Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 7,5 procenta. K růstu výdajů nejvíce přispěl růst náhrad zaměstnancům [+9,7 % na 140,6 mld. Kč], mezispotřeby [+8,0 % na 83,8 mld. Kč] a naturálních sociálních transferů [+11,4 % na 42,1 mld. Kč].
Co rostlo, co klesalo
Jak již bylo řečeno, míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 33,88 % na 31,97 % HDP. Rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 2,01% bodu. I tak ale nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 5,4 miliardy korun na 1 783,5 miliardy korun a přispěl tak k nárůstu míry zadlužení o 0,10% bodu. Mezičtvrtletně se míra zadlužení snížila o 1,18% bodu. K tomu přispěl rostoucí nominální HDP [0,56% bodu] i klesající dluh [0,62% bodu], který se snížil o 33,8 miliardy korun.
Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2017 – 3. čtvrtletí 2019
Zdroj: ČSÚ
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční pokles dluhu způsoben snížením objemu přijatých úvěrů [-40,8 mld. Kč]. Naopak hodnota emitovaných dluhových cenných papírů vzrostla o 2,9 procenta. Objem krátkodobých cenných papírů poklesl o 42,5 miliardy korun, zatímco hodnota dlouhodobých cenných papírů vzrostla meziročně o 88,3 miliardy korun. V mezičtvrtletním srovnání došlo k poklesu u všech složek dluhu. Hlavním dluhovým instrumentem zůstávají emitované cenné papíry s podílem 91,8 procenta.
Jak si stojí saldo hospodaření
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v přebytku 4,5 miliardy korun. To odpovídalo 0,32 % HDP. Mezičtvrtletně klesl očištěný přebytek hospodaření o 1,6 miliardy korun. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Sezónně očištěné saldo hosp. vládních institucí, 3. čtvrtletí 2017 – 3. čtvrtletí 2019
Zdroj: ČSÚ
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách.
–RED–