Otázka, zda se podaří dosáhnout klimatických cílů stanovených v pařížské dohodě [COP21] z roku 2015, by se mohla stát otázkou přežití. V diskuzi na letošním Světovém ekonomickém fóru v Davosu to řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Velké naděje vyjádřila předsedkyně německé vlády v oblasti ochrany životního prostředí ve spolupráci s Čínou.
Na konferenci v Paříži v roce 2015 si na 200 států světa určilo za cíl udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období. To v praxi značí zavést taková opatření, která by co nejvíce vedla k přiblížení se hodnotě 1,5 stupně. Dodržení klimatických cílů, které si stanovila EU, bude podle Merkelové vyžadovat transformaci „gigantických rozměrů, historických rozměrů“.
„Otázka dosažení cílů pařížské dohody by mohla být otázkou přežití pro celý kontinent,“ uvedla Merkelová ve svém projevu na fóru ve švýcarském letovisku.
Podle Merkelové se za současné situace tohoto cíle dosáhnout nepodaří. Svět proto musí podle německé premiérky postupovat společně. Přispět k ochraně klimatu musí každá země. Do roku 2050 musí být Evropa podle Merkelové klimaticky neutrální. Na klimatické neutralitě se premiéři a prezidenti EU dohodli na summitu v Bruselu už loni v prosinci. Klimatická neutralita v praxi přitom znamená stav, kdy produkce škodlivých emisí bude kompenzována mechanismy pro odstraňování oxidu uhličitého a dalších škodlivých plynů z atmosféry.
Apel na starší generaci
Angela Merkelová ve svém projevu apelovala na starší generace, k níž se sama, jak řekla, 65letá Merkelová řadí. Podle ní starší generace musí „pozitivně a konstruktivně“ reagovat na „netrpělivost“ mladých lidí, s jakou vyzývají k boji s klimatickými změnami. Dialogem je podle kancléřky nutné překonat i příkopy mezi lidmi. Tedy těmi, kteří klimatické změny popírají, a těmi, kteří vyzývají k jejich naléhavému řešení.
„Tato transformace v podstatě znamená, že budeme muset v příštích třiceti letech opustit celkově způsob hospodaření a života, na jaký jsme si v průmyslovém věku zvykli,“ zdůraznila Angela Merkelová.
Velkou příležitostí v otázce ochrany životního prostředí vidí Merkelová ve spolupráci s Čínou. Boj proti klimatickým změnám bude podle ní i jedním z velkých témat plánovaného summitu EU a Číny, který se uskuteční letos v září v Německu. Kromě spolupráce s Čínou chce Německo, které bude v druhé polovině letošního roku předsedat Radě EU, rozvíjet především vztahy s Afrikou.
Ať jde Gréta do kina, poradil Trump
Na Světovém ekonomickém fóru se ke klimatickým změnám ovšem nevyjadřovala pouze německá kancléřka. Například Americký ministr financí Steven Mnuchin vzkázal celosvětově známé švédské aktivistce za ochranu klimatu Gretě Thunbergové, aby nejprve vystudovala ekonomii a pak vysvětlovala, jak si představuje fungování světa. To se stalo na tiskové konferenci, kde dostal otázku týkající se právě výzev Grety Thunbergové, aby svět upustil od využívání fosilních paliv.
„Je snad hlavní ekonomka? […] Až půjde na vysokou školu a vystuduje ekonomii, může se pak vrátit a vše nám to vysvětlit,“ odpověděl americký ministr financí Steven Mnuchin.
Podle pozorovatelů jeho pošťouchnutí 17leté aktivistky přichází jen dva dny poté, kdy se Thunbergová nepřímo slovně střetla s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten v Davosu prohlásil, že se USA připojují k iniciativě vysadit jeden bilion stromů. Mladá Švédka na to zareagovala vzkazem, že řešení klimatické krize nespočívá jen v sázení stromů.
Před odletem ze švýcarského letoviska Trump zvolil smířlivý tón. Uvedl, že by si rád vyslechl projev Thunbergové a že nevěří, že by změna klimatu byla falešnou zprávou. Minulý měsíc Trump prostřednictvím svého twitterového účtu nicméně této Švédce, která se stala symbolem mladých lidí dožadujících se účinnějšího boje proti změnám klimatu, doporučil, aby se zklidnila a zašla si raději s kamarádkou do kina.
Digitální stopa Věry Jourové
Svou chvíli na prestižním davoském setkání zažila i někdejší eurokomisařka, dnes místopředsedkyně Evropské komise [EK] Věra Jourová [ANO]. Ta moderovala debatu o ochraně osobních údajů. V ní uvedla, že fakt, že je třeba lépe chránit osobní údaje se začal ukazovat v posledních letech. To proto, že za sebou prostřednictvím nových technologií zanechává takzvanou digitální stopu každý člověk. A snadno tak může být nejen dohledatelný, ale i „vyhodnocený“ a následně prodaný k marketingovým účelům.
„My jako Evropané nechceme, aby svět doslova zkopíroval GDPR. To je nemožné. Ale opravdu bychom rádi viděli vysoký standard ochrany soukromí. Obzvlášť v zemích, se kterými obchodujeme a udržujeme jiné druhy partnerství,“ řekla Věra Jourová.
Což dala do souvislosti [mimo jiné] se skandálem kolem poradenské firmy Cambridge Analytica, která neoprávněně získala informace o desítkách milionů uživatelů Facebooku v době amerických prezidentských voleb jak v USA, tak v Evropě.
ČTK/RED
