Evropská centrální banka [ECB] zahájí revizi své strategie od roku 2003. Ta bude zahrnovat přezkum jejích postupů, využitých nástrojů, modelů měření i komunikace. Výsledky chce mít ECB do konce letošního roku. Uvedla to prezidentka ECB Christine Lagardeová. Hlavní cíl revize má být podle analytiků nová definice cenové stability.
Rada guvernérů ECB uvedla, že prvořadé místo v přezkumu bude mít kvantitativní vyjádření cenové stability. Dále pak postupy a nástroje ECB, kterými banka cenové stability dosahuje. Přezkum má zohlednit i další aspekty, včetně otázky ochrany životního prostředí, zaměstnanosti, finanční stability nebo komunikace ECB.
„Budeme přezkoumávat celou řadu problémů, takže to bude o tom, jak to plníme, měříme, jaké nástroje máme a jak komunikujeme. Bude to skutečně zahrnovat celý komunikační přístup, pokud jde o rozhodování, zveřejňování, použití jazyka, dosah, spolupráci se všemi zúčastněnými,“ uvedla Christine Lagardeová.
Přezkum komunikace dávají analytici do souvislosti s jejím dřívějším vyjádřením, že chce být více konsensuální a transparentní než její předchůdce Mario Draghi. Dále spekulují, že ústředním bodem revize bude změna formulace cenové stability ve vztahu k inflaci.
ECB má problém s inflací
To potvrzují i slova Christine Lagardeové, která na letošním Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedla, že vzestup inflace směrem vzhůru je opravdu malý a do růstu inflace v zemích eurozóny se prozatím nikterak nepřenáší růst platů a mezd v zemích eurozóny.
Obdobně se vyjádřil i člen Rady guvernérů ECB Olli Rehn, podle kterého inflační očekávání ECB uvízla na nízké úrovni.
„To je to, o čem neustále diskutujeme. A je to i jádrem přezkumu strategie, protože právě inflační očekávání uvázlá na nízké úrovni, a to chceme pochopit,“ uvedl Olli Rehn, podle kterého jednou z možností řešení je nastavení cíle cenové stability blíže cíli ostatních centrálních bank.
V současné době chce mít ECB inflaci těsně pod dvěma procenty. Je ale možné, že cíl posune na rovná dvě procenta. Analytici se domnívají, že ECB bude za vážný problém považovat nejen příliš vysokou inflaci, ale také inflaci příliš nízkou.
Nová ECB se starým obsahem
ECB přijala svou strategii v roce 1998 a některé body v ní vyjasnila v roce 2003. Od té doby ekonomika eurozóny i globální ekonomika procházejí hlubokými strukturálními změnami. I proto se ECB dle svých zástupců rozhodla k přezkumu politiky.
Podle analytiků přezkum strategie ECB bude zahrnovat i vedlejší efekty konkrétních měnově-politických nástrojů. Záporné úrokové sazby ECB například neprospívají finančnímu sektoru. Bankám v eurozóně brání vydělávat na úrocích, ale i třeba v nabídce kvalitních spořicích produktů. To se mimo jiné odráží na raketovém růstu cen nemovitostí napříč Evropou.
I přes oznámení přezkumu dosavadní strategie ECB, banka pokračuje v nastaveném kurzu. Na posledním jednání měnového výboru [23. 1.] ponechala svou měnovou politiku beze změny, včetně úrokových sazeb. Zároveň potvrdila svůj závazek, že úrokové sazby zůstanou na současných nebo nižších úrovních. Přitom již loni v září ECB snížila svou depozitní úrokovou sazbu o 0,1% bodu na nové minimum minus 0,5 procenta.
„Na politice nízkých a záporných úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování mají zájem zejména země s velkým dluhem. Jako je například Řecko, ale i další země eurozóny. A počítám, že když by se ECB náhodou rozhodla jít proti proudu, tak se setká s tvrdou opozicí. Tak to alespoň vnímám za trh,“ komentuje situaci Petr Beneš ze společnosti Wood & Company.
Marná snaha o inflaci
Christine Lagardeová po jednání měnového výboru uvedla, že mírný růst ekonomiky eurozóny by měl pokračovat. Uvolněnější podmínky pro poskytování půjček mají podle ní podpořit expanzi v eurozóně, vytvořit tlak na růst cen a výrazněji také podpořit inflaci, aby se přiblížila k vytčenému inflačnímu cíli ECB.
„Měnový výbor je nadále připraven upravit všechny své nástroje, aby zajistil, že se inflace bude trvale přibližovat k našemu střednědobému cíli,“ řekla Christine Lagardeová.
Christine Lagardeová dále potvrdila, že ECB bude pokračovat v nákupech dluhopisů, dokud se výhled inflace stabilně nepřiblíží dostatečně blízko cíli, tedy dvěma procentům. To znamená, že bude pokračovat ve svých nákupech dluhopisů v objemu 20 miliard eur [zhruba 503 miliard Kč] měsíčně.
„Rizika, která by mohla zpomalit růst, jsou spojena s geopolitickými faktory, růstem ochranářství a zranitelností rozvíjejících se trhů. Jsou ale už méně výrazná, protože některé nejistoty kolem zahraničního obchodu jsou na ústupu,“ upřesnila Lagardeová.
Analytici přitom předpokládají, že ECB bude hledat cestu, jak podpořit zelenou ekonomiku, jež je nyní tlačena Evropskou komisí [EK]. A to třeba prostřednictvím nákupu takzvaných zelených dluhopisů.
–ČTK/DNA–
