Britská vláda schválila dostavbu rychlodráhy HS2 [High Speed 2] spojující Londýn s městy na severu země. Náklady kontroverzního projektu přitom stoupají. Podle agentury Bloomberg by mohly dosáhnout v přepočtu až tři biliony korun. Což jsou cca dva státní rozpočty ČR.
První souprava rychlodráhy HS2 by měla vyjet v roce 2031. Rychlodráhu High Speed 2 už nyní přitom provází bouřlivá debata. A to kvůli stoupajícím nákladům. Konzervativní premiér Boris Johnson kvůli ní čelí nesouhlasným hlasům i z vlastní strany. Rychlodráhy HS2 je však zarputilým zastáncem.
„Tuto zemi brzdí nedostatečná infrastruktura. […] Můžeme buďto vyžít s existujícím spojením mezi severem a jihem, anebo sebrat odvahu k rozhodnutí, které, jakkoliv bude složité a kontroverzní, přinese prosperitu všem částem země,“ uvedl Boris Johnson zákonodárcům v Dolní sněmovně.
Ekonomové přitom upozorňují na to, že britská ekonomika je až příliš závislá na svém centru. A tím je Londýn. To potvrzuje i někdejší viceguvernér České národní banky [ČNB], dnes ředitel služeb pro finanční sektor KPMG Mojmír Hampl. Podle něj je téma „London-Centric“ v Británii navíc velice žhavé.
„Londýn je velice prosperující, ale ne už tak regiony. Lidé, kteří mají šanci si tu Británii projet, a neskončí jen u Londýna, vidí, že život běžného Brita se příliš neliší od života běžného Čecha,“ upozornil Mojmír Hampl.
Hádání se o High Speed 2
Britská vláda rychlodráhu schválila v roce 2012, otázky ohledně její budoucnosti se začaly vynořovat loni. Kabinet už na projekt vydal 7,4 miliardy liber. Kolejnice zatím nebyla sice položena ani jedna, ale práce už byly zahájeny. Bourají se budovy, čistí se plánované vedení trati a přesměrovávají se inženýrské sítě.
Boris Johnson uvedl, že projekt vláda prověřila a zjistila, že by se v něm navzdory problémům mělo pokračovat. Dále slíbil, že nechá přehodnotit náklady a dohled nad projektem se stane jedinou pracovní náplní jednoho z členů kabinetu.
Johnson má za to, že nové tratě, nejprve z Londýna do Birminghamu a poté odsud do Manchesteru a Leedsu, jsou zásadní pro oživení ekonomiky, jak uvedl, zanedbaných regionů. Mnohé z těchto opomíjených oblastí se vyslovily pro brexit a loni v prosinci volily konzervativce.
Oživení někdejšího průmyslového srdce Británie je po brexitu Johnsonovou klíčovou politickou agendou. Symbolizuje i jeho předvolební slib investovat více do infrastruktury na severu země. I přesto dělí i jeho domovskou konzervativní stranu. Trať má mimo Londýn vést přes voličské okresy, kde zvítězili toryové, a Johnsonovi straničtí kolegové se tak kvůli projektu ocitají pod tlakem.
Co je High Speed 2
Rychlodráha HS2 má být nejrozsáhlejším infrastrukturním projektem Evropy. Při jejím budování má vzniknout 30 tisíc pracovních míst. Soupravy HS2 mají dosahovat rychlosti až 362 kilometrů za hodinu. Budou tedy ještě rychlejší než například soupravy Eurostar mezi francouzskou metropolí a Londýnem, které jezdí rychlostí nejvýše kolem 300 kilometrů za hodinu. Díky rychlodráze by se měla ztrojnásobit kapacita železničního spojení mezi britským severem a jihem. Podle plánu tratí projede 14 souprav za hodinu.
Zastánci HS2 tvrdí, že rychlodráha zkrátí čas strávený na cestě a zvýší kapacitu železničního spojení, vytvoří pracovní místa a pomůže propojit severní a střední části země s bohatým jihem. Odpůrci projektu tvrdí, že by bylo levnější a rychlejší peníze investovat do posílení železničních služeb na stávající infrastruktuře. Zastánci HS2 oponují, že železniční systém, z velké části postavený ve viktoriánském období, dosáhl mezí své kapacity.
Ze studie britské rady pro průmyslovou strategii – vládního orgánu složeného ze zástupců univerzit, obchodu a komunit – nicméně vyplývá, že samotné dopravní spojení rozdíly v ekonomické produktivitě mezi regiony nenapraví. Rozdíly v ekonomické produktivitě Londýna a ostatních britských regionů jsou podle ní stejně velké jako na začátku 20. století a žádné rychlé řešení to nespraví.
–ČTK/RED–
