Českým zbrojařům se daří. Navzdory překážkám

Českým zbrojařům se daří. Export zbraní a vojenského materiálu z ČR loni vzrostl podle odhadu Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu [AOBP] na 17 až 18 miliard korun. Uvedl to prezident asociace Jiří Hynek na zasedání sněmovního výboru pro obranu.

Oficiální čísla za loňský rok budou známa zhruba v polovině roku. Pokud by se odhad potvrdil, šlo by o jeden z nejlepších výsledků českých zbrojařů za poslední roky. Loni nejvíce exportovali do sousedních zemí, USA, Vietnamu, Brazílie a zemí Blízkého východu.

Export zbraní a vojenského materiálu v roce 2018 činil 14 miliard korun, o rok dříve 15,1 miliardy korun. Nejlepšího výsledku v této oblasti české firmy dosáhly v roce 2016, kdy vyvezly materiál za 18,24 miliardy korun.

Přehled vývozu vojenského materiálu dle finančního objemu v letech 1999 až 2018

Zdroj: MPO

Jak jde obchod se zbraněmi

Podnikatelé a firmy, kteří chtějí vyvážet nebo dovážet vojenský materiál, musí požádat úřady o příslušné povolení. Pro konkrétní obchod musí získat licenci, o které rozhoduje Ministerstvo průmyslu a obchodu [MPO] ve spolupráci s ministerstvy zahraničí, vnitra a obrany. Českým zbrojařům licence nemusí být ale udělena nejen kvůli nedodržení podmínek, ale také ze zahraničněpolitických nebo bezpečnostních důvodů.

Jiří Hynek i proto na výboru poznamenal, že by AOBP uvítala, aby licenční politika státu byla více pragmatická. Nálada u českých zbrojařů je podle něj negativní a firmy mají pocit, že jde o snahu zničit zbrojní průmysl.

„Snažím se jim vysvětlit, že to tak není, že to možná vnímají velmi citlivě,“ řekl.

Kritikou podle něj AOBP nechce diskreditovat ministerstvo zahraničí. V loňském roce ale podle něj český zbrojní průmysl přišel o „opravdu velké zakázky“.

Náměstek Tlapa nemá ten pocit

Podle náměstka ministra zahraničí Martina Tlapy loni ministerstvo nepovolilo osm žádostí o vývoz. Řekl, že se při povolování posuzuje osm kritérií. Firmy a ministerstva by se podle něj měly pravidelně setkávat a o povolování se bavit. Nemá pocit, že by na ministerstvu zahraničí panovala změna postojů vůči českým zbrojařům nebo že by je chtěly úřady nějak omezovat v obchodu.

Ministerstvo zahraničí přesto podle deníku Právo v poslední době nepovolilo českým zbrojařům několik velkých obchodů. Mělo například zakázat státnímu podniku Explosia vývoz střelného prachu do Turecka, do kterého EU zakázala vývoz zbraní kvůli tureckému obsazení syrského pohraničí.

Jiří Hynek před poslanci přesto zdůraznil, že když firmy trh ztratí, těžko se pak na něj vrací. Poznamenal, že například u Explosie je zájmem státu, aby firma fungovala a mohla tak v případě krize dodávat střelný prach pro potřeby české armády. Podle něj je navíc rozdíl mezi zbraněmi a střelným prachem.

Příklad dobré praxe

Naopak k úspěchům patří kontrakty, jako byl ten z loňského roku, kdy pardubická firma Eldis v indickém Dillí otevřela servisní středisko určené pro své radiolokátory. Centrum bude sloužit pro potřeby celého regionu jižní a jihovýchodní Asie. A zároveň významně posílí obchodní aktivity české firmy v Indii, kde Eldis první zakázku získal v roce 2012. [Na fotografii je PAR-E, přesný přistávací radar z produkce Eldis, pozn. red]

V současnosti je přitom jen v Indii zprovozněno 14 radarových systémů ELDIS na letištích v Ahmedabadu, Amritsaru, Cochinu, Dillí, Guwahati, Chennai, Imphalu, Kolkatě, Lucknow, Mangalore, Mumbaí a Trivandru. To znamená, že téměř dva miliony přeletů v indickém vzdušném prostoru je monitorováno díky radarům ELDIS. Ty přitom zajišťují bezpečné cestování pro více než 220 milionů pasažérů ročně.

Ke stávajícím letištím navíc přibývají další. A to na základě kontraktu podepsaného v roce 2017 na tři radary z Pardubic. Ty budou umístěny ve městech Auarangabad, Berhampur a Bikaner. Celkový počet radarových systémů z Pardubic instalovaných pro potřeby řízení civilní letecké dopravy se tak zvýší na 17, což představuje asi 90% pokrytí indického vzdušného prostoru. Realizována je i zakázka na dodávku dalších čtyř radarů, po jejichž instalaci budou české radarové systémy pokrývat prakticky celý vzdušný prostor Indie.

Dvě procenta na obranu

AOBP zároveň dlouhodobě [od roku 2016] žádá vládu o legislativní kroky, které povedou ke stabilizaci obranného rozpočtu a jeho fixaci v dlouhodobém horizontu. Navíc za situace, kdy dle návrhu státního rozpočtu letos rezort obrany dostane o dvě miliardy korun méně, než s kolika počítal loňský rozpočtový výhled.

„Dostáváme se opakovaně do situace, kdy plánované výdaje na další roky jsou pouhým slibem bez garance splnění. Ačkoliv je navyšování obranného rozpočtu součástí programového prohlášení vlády, ihned po prvním roce vládnutí dochází k jeho snižování,“ uvedla asociace ve svém prohlášení.

Dále dodala, že pokud tato situace bude pokračovat i v dalších letech, bude rezortu obrany během následujících tří let chybět dalších 20 miliard korun.

„Vláda krácením výdajů na obranu pokračuje ve stylu vlád předchozích, což narušuje fungování obranného a bezpečnostního průmyslu. Na základě dlouhodobých zkušeností požaduje AOBP uzákonit výdaje na obranu ve výši 2 % HDP. Jedině takto bude zajištěna obranyschopnost naší země,“ tvrdí asociace.

–ČTK/RED–