Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes zahájili v Bruselu mimořádný summit věnovaný víceletému rozpočtu EU na roky 2021 až 2027. Proti sobě stojí zejména zájmy států západní a severní Evropy a skupiny Přátel koheze z východního a jižního křídla EU. Mezi ty druhé patří i Česká republika a Slovensko.
Předseda Evropské rady [ER] Charles Michel chce přimět lídry k překonání zásadních rozporů a posunout vpřed zatím bezvýsledná vyjednávání, na něž se členským zemím krátí čas. I proto v návrhu rozpočtu ponechal manévrovací prostor a některé finanční rezervy v řádech miliard eur. Političtí představitelé včetně českého premiéra Andreje Babiše [ANO] i těsně před summitem nedávají najevo žádnou ochotu k nutným kompromisům. Každá ze zemí chce v rozpočtu na roky 2021 až 2027 zohlednit své požadavky a Michelův vyjednávací návrh vyvolává u lídrů většinou kritické reakce.
2021 až 2027: Česko minus 180 miliard
Spor běží hlavně o peníze v oblasti kohezní politiky [politika soudržnosti – vyrovnávání rozdílů mezi evropskými státy]. Západoevropské země nechtějí peníze na kohezi zvyšovat a tvrdí, že rozpočet je třeba více orientovat na nové priority, jako je digitalizace či bezpečnost a zejména pak boj s klimatickými změnami. Pokud svůj zájem prosadí, znamenalo by to výrazný propad českých příjmů z evropských fondů. A to až o 180 miliard korun pro roky 2021 až 2027.
Politika soudržnosti je významným zdrojem příjmů chudších států EU a Česko je součástí sedmnáctičlenné skupiny Přátel koheze, která usiluje o to, aby se peníze určené na kohezi nekrátily. Aktuální návrh finančního rámce počítá s částkou 323 miliard eur [přes osm bilionů korun] na kohezní politiku, zatímco v letech 2014 až 2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard.
Peníze dělí evropské státy
Skupina zahrnující například Nizozemsko či Rakousko dále usiluje o snížení celkového objemu rozpočtu a zachování svých slev z plateb. Odvolává se přitom na to, že výpadek financování přes deset miliard eur [čtvrt bilionu korun] ročně způsobený odchodem Británie zacelí z větší části právě peníze z těchto zemí. Zároveň chtějí zachovat slevy na svých odvodech do rozpočtu unie. A to ve výši asi 14,5 miliardy eur [cca 363 miliard korun].
K těmto zemím patří Nizozemsko, Dánsko či Švédsko a dle vyjádření některých německých europoslanců i Německo. Ty chtějí celkový objem rozpočtu co nejvíce přiblížit hranici jednoho procenta hrubého národního důchodu EU, jež Michelův návrh překračuje o desítky miliard eur.
Do věci silně promlouvají i nové cíle Evropské unie. Jako je třeba již zmíněný boj s klimatickými změnami. Například šéfka Evropské komise [EK] Ursula von der Leyenová [12. 2.] v Evropském parlamentu [EP] prohlásila, že z unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027 musí jít na boj proti klimatickým změnám alespoň 25 procent. Pokud to nebude, nepřijme finanční rámec pro rozpočet Evropské unie pro nadcházející programové období.
„Jsou zde členské státy, které obhajují současnou politiku soudržnosti a zemědělství. Očekávám, že budou stejně angažované, pokud jde o nové priority,“ řekla von der Leyenová ve zjevné narážce na uskupení Přátelé koheze.
Druhá část států [Přátelé koheze] zahrnující i země Visegrádské čtyřky chce slevy původně vyjednané právě Británií zrušit. Jejich zásadním požadavkem je, aby pro příštích sedm let zůstal stejný objem peněz v evropských fondech určených právě na politiku soudržnosti. K těmto zemím patří ČR, Bulharsko, Kypr, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Chorvatsko.
„Myslím si, že těch několik desítek miliard eur, o které má být krácena kohezní politika, se dá najít nějakými přiměřenými škrty v jiných politikách, o nichž si dnes někdo myslí, že by měly být financovány více,“ uvedl nedávno slovenský premiér Peter Pellegrini.
Ve stejném duchu promluvili i premiéři Maďarska, Lotyška a dalších „chudších“ evropských zemí. Někteří jako řešení navrhují seškrtání financí pro takzvaný rozpočet eurozóny či zrušení finančních korekcí pro hospodářsky vyspělé země, jiní vidí rezervy například ve studijním programu Erasmus. A zmiňovány jsou i náklady na evropské struktury a úředníky ve výši v přepočtu cca 250 miliard korun. Například jen chod Evropského parlament stojí v přepočtu 50 miliard korun.
Jaká je česká pozice
Premiér Andrej Babiš nepředpokládá, že by se tento týden na mimořádném summitu Evropské unie podařilo najít dohodu na víceletém finančním rámci EU na roky 2021 až 2027. Pozice jednotlivých zemí jsou příliš rozdílné, řekl předseda vlády poslancům ve výboru pro evropské záležitosti. Návrh víceletého finančního rámce Babiš považuje za nevyvážený, podle něj zvýhodňuje bohatší země. O možnosti českého veta vůči návrhu mluvit nechtěl.
„Já si myslím, že se nedomluvíme. Ty rozdíly jsou obrovské,“ řekl.
Podle něj je nerovnováha mezi tradičními a novými politikami EU. To v tom smyslu, že jsou staré priority jako zemědělská a kohezní politika omezovány na úkor centrálních unijních dotačních programů. Kriticky se stavěl také k možnosti, že by se jednání na summitu mohlo protáhnout až do soboty. Uvedl dále, že nesdílí názor některých evropských politiků, že už nelze se schválením rozpočtového rámce otálet. Podle něj zbývá ještě relativně dost času pro vzájemnou dohodu. Dnešní summit považuje za první moment, kdy se bude vážně vyjednávat na nejvyšší úrovni.
„Určitě všichni tam budeme s tím, že se chceme minimálně přiblížit v těch pozicích,“ řekl.
Andrej Babiš dále znovu poukázal na systém rabatů, které mohou využívat někteří čistí plátci do evropského rozpočtu. Česko tyto rabaty dle něj nepovažuje za spravedlivé. Podle Babiše je také vyčleněno až příliš mnoho peněz na některé politiky EU. Zmínil zejména vyšší financování evropské pohraniční služby Frontex.
Evropa se [hned] nedohodne
Diplomaté se shodují na tom, že dosažení konečné dohody na nadcházejícím summitu je velmi nepravděpodobné. Zřejmě bude potřeba další vrcholná schůzka v příštích měsících. Členské země by v optimálním případě měly schválit rozpočet na roky 2021 až 2027 do léta. To proto, aby měl na jeho odsouhlasení dostatek času Evropský parlament. Pokud by nebyl víceletý rámec schválený do konce roku, vycházelo by se při stanovení rozpočtu na příští rok z toho letošního. Podle analytiků dohoda o penězích není reálná za celou dobu chorvatského předsednictví. Tedy do konce června. Přitom už v listopadu mají ministři financí schvalovat podobu rozpočtu unie na příští rok.
–ČTK/DNA–
