Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost [PiS] plánuje do roku 2023 zvýšit měsíční minimální mzdu na 4 000 zlotých. To je v přepočtu 23 500 korun, téměř dvojnásobek současné polské minimální mzdy. Přitom již letos v lednu v Polsku stoupla minimální mzda o více než 15 % na v přepočtu 15 300 korun [2 600 PLN].
Nárůst minimální mzdy ovšem způsobuje problémy polským firmám, kterým tím narůstají personální náklady. S podobným problémem se potýkají i firmy v Česku, kde minimální mzda letos vzrostla z loňských 13 350 korun na 14 600 korun. Tedy o 1 250 korun.
„Růst minimální mzdy o téměř deset procent na 14 600 korun, který schválila vládní koalice, neodpovídá ekonomické realitě. Minimální mzda roste výrazně rychleji než naše ekonomika a inflace i než průměrná mzda,“ uvedla před nedávnem pro Fintag.cz mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Eva Veličková.
V podobném duchu hovoří i polští zaměstnavatelé. Zhruba čtvrtina polských firem se zaměstnanci, kteří pobírají minimální mzdu, podle nedávné studie společnosti Randstad očekávala, že od ledna přestane najímat nové lidi. Skoro pětina takových firem je připravena začít propouštět.
Jak je to v Polsku
Výsledky průzkumu potvrzuje i Crédit Agricole CIB. Ta odhadla, že když se mzdy zvýší tak, jak je v Polsku plánováno, bude v roce 2024 zaměstnanost v podnikovém sektoru o 3,5 procenta nižší, než kdyby zůstala minimální mzda na úrovni roku 2019. To je rozdíl 200 000 pracovních míst. Poláci na příslib vyšších mezd ale slyší. Podle firmy Sedlak & Sedlak zhruba 98 procent z nich vydělává méně, než je průměrná mzda v Německu.
Například prodavačka v jednom z obchodů v Koninu, třetím nejlidnatější městě Velkopolského vojvodství v centrálním Polsku, čtyřicetiletá Sylwia Michalaková by si přála, aby minimální mzda rostla ještě rychleji.
„Nestačí mi to na všechno, co potřebujeme,“ říká.
Je svobodná matka a dodává, že kdyby neměla přídavky na dítě, bylo by to pro ni velmi obtížné.
„Dostal jsem přidáno, pro mě je to 500 zlotých měsíčně. Můžu si koupit víc věcí, ale na druhou stranu to zboží zdražilo, takže to až tolik necítím,“ říká například zaměstnanec varšavského supermarketu Daniel Nowak.
Na problémy, kterým čelí polské domácnosti s nízkými příjmy, upozorňuje i prezident odborového svazu OPZZ Andrzej Radzikowski.
„Pamatujte, že minimální mzda 2 600 zlotých je hrubého, takže v ruce vám zůstanou necelé 2 000. Když mají v rodině dva lidé minimální mzdu a zároveň dvě děti, pak příjem takové rodiny bude pod hranicí chudoby,“ říká.
Dopady do ekonomiky
Ekonomové i přesto varují před nežádoucími vedlejšími účinky prudkého navyšování minimální mzdy. Podle nich výrazné zvýšení minimální mzdy lidem stejně nepomůže, protože bude mít velký dopad na inflaci.
„Porostou hlavně ceny ve službách, které zaměstnávají velké množství lidí s nízkou kvalifikací. Vyšší inflace se pak nejvýrazněji dotkne právě lidí s nízkými příjmy,“ vysvětluje ekonom Krystian Jaworski ze společnosti Crédit Agricole CIB.
V případě, že minimální mzda poroste takovým tempem, jak slibují politici, ekonomové uvádějí jako řešení investice do robotizace výroby. K čemuž se odhodlal například Henryk Kamiński ve své továrně na plasty Kon-Plast v centrálním Polsku. V závodě ve městě Stare Miasto nahradil nově koupeným tiskařským strojem dva zaměstnance v každém ze čtyř týmů. Ty se střídají ve směnném provozu.
„To je díky zavedení tohoto typu automatizace úspora osmi lidí,“ říká Henryk Kamiński.
Podle něj jde i o reakci na zvýšení minimální mzdy. I když se nechystá propouštět a většině svých zaměstnanců platí vyšší než minimální mzdu.
„Přechod k automatizaci znamená, že nebudeme muset zvyšovat počet stálých nebo i dočasných zaměstnanců o 15 procent, abychom uspokojili rostoucí poptávku,“ vysvětlil.
PiS v Polsku
Vládní strana PiS loni v říjnu podruhé vyhrála parlamentní volby. Slíbila zlepšit životní podmínky pro běžné Poláky a velkou podporu získal její stěžejní program, což je zvýšení přídavků na děti. Růst minimální mzdy je dalším krokem v politice PiS, jejímž cílem je dostat kupní sílu Poláků blíže jejich západoevropským sousedům. A dále chtějí posunout ekonomiku země od modelu založeného na levné pracovní síle.
–ČTK/DNA–
