Čína se vrátila ke starým praktikám. V zájmu udržení svého exportu do USA srazila kurz jüanu [CNY] vůči dolaru na nejnižší hodnotu za 11 let. Spolu se cly na dovozy do země jde o další z čínských opatření na podporu ekonomiky.
Americké ministerstvo financí v reakci na oslabení čínské měny označilo čínskou vládu spolu s čínskou centrální bankou za měnového manipulátora. To naposledy v roce 1994 učinila vláda Billa Clintona, když za měnového manipulátora označila taktéž Čínu.
The People’s Bank of China [PBC], čínská centrální banka, nařčení zavrhuje. Odmítá, že by jüan využívala k řešení obchodních sporů s USA a dalšími zeměmi. Za prudké oslabení čínské měny prý mohou tržní mechanismy.
To ovšem odmítl americký ministr financí Steven Mnuchin. Naopak uvedl, že se USA obrátí na Mezinárodní měnový fond [MMF], aby odstranil nespravedlivé konkurenční výhody vytvořené současnými kroky Číny.
Čína hledá řešení
Podle odborníků jsou to právě cla na čínský vývoz do USA, které nutí čínskou vládu k aktivní ekonomické politice. Na začátku roku kvůli podpoře ekonomického růstu snížila daně a bankám ponížila objem povinných rezerv s cílem udržet peníze v ekonomice. Stejně tak pomáhá hledat nová odbytiště pro čínskou produkci.
Minulý týden ale znovu přilil olej do ohně Donald Trump, který oznámil zavedení dalších cel na čínskou produkci. Hned na to začala čínská měna rekordně oslabovat. V pondělí poprvé od roku 2008 prolomila psychologickou hranici sedmi jüanů za dolar.
„Motiv je jednoznačný. Krátkodobě nastartovat čínský export. Tento krok samozřejmě není bez rizika. Stačí si vzpomenout na léto 2015, kdy oslabení čínské měny vedlo k prudkým odlivům kapitálu. Tehdy se investoři obávali, že centrální banka nemá situaci pod kontrolou. Čínská centrální banka pak musela na trzích zasahovat a pálit své devizové rezervy,“ myslí si portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Podle něj aktuální stav takový dopad mít nebude: „Jde o koordinovanou akci [ze strany Číny] a výrazný odliv kapitálu z Číny bezprostředně nehrozí.“
Propad na trzích
Rozhodnutí Pekingu snížit kurz čínského jüanu vůči dolaru zasáhlo evropské a americké akciové trhy. Ty začaly výrazně oslabovat již v pondělí.
Index šanghajské akciové burzy Shanghai Composite propadl o 1,62 % a obchodování zakončil na 2821,50 bodu. To představuje jeho nejnižší závěrečnou hodnotu od února. Evropské akcie se propadly na dvouměsíční minimum. Panevropský akciový index STOXX 600 ztratil 2,31 % a obchodování uzavřel na 369,43 bodu.
Americké akcie zažily nejhorší den v letošním roce. Dow Jonesův index sestoupil pod hranici 26 tisíc bodů o 2,9 %. Index S&P 500 odepsal 2,37 % a dostal se na hodnotu 2862,6 bodů. Z jednotlivých sektorů S&P 500 v černých číslech zůstal pouze veřejný sektor [utility +0,1 %]. Naopak nejvíce propadl sektor informačních technologií a technologických firem [-3,5 %]. Americký index technologických firem Nasdaq odepsal 3,4 procenta.
Nervozita a nejistota na globálních trzích tradičně podpořila obchodní sentiment u zlata, které připisuje 1,7 %.
„Situaci kolem americko-čínských obchodních válek vnímají trhy jako obrovské riziko. Investoři hledají bezpečí mimo dolar a akciové, dluhopisové a jiné papírové trhy, které jsou válkami přímo postiženy,“ vysvětluje makroekonomický analytik Golden Gate CZ Marek Brávník.
Cena zlata roste
Zejména z toho důvodu vystřelila cena zlata na nová šestiletá maxima, aktuálně na 1460 dolarů za troyskou unci.
Společně se zlatem rostly i ceny akcií významných společností zabývajících se produkcí a těžbou zlata. Například Newmont Goldcorp [NEM; +2,8 %], Agnico Eagle Mines LTD [AEM; +3,2 %] nebo Barrick Gold Corp [GOLD; +5,7 %].
„Růstový tlak ceny zlata je tak velký, že může vynést cenu žlutého kovu kolem 1500 dolarů do konce letošního léta,“ doplnil s tím, že oslabení čínské měny je elegantní způsob, jak neodpovídat na cla novými cly.
„Zlevňuje to čínský export, což přináší atraktivnější a levnější nákupy čínského zboží,“ upřesňuje Brávník.
Dohoda přijde
Obchodní válka mezi USA a Čínou trvá již déle než rok. USA viní Čínu ze zcizování technologií i nepoctivých subvencí pro čínské [polostátní] firmy. Dopady pociťuje celý svět, včetně Evropy a České republiky.
Přestože poslední fázi konfliktu analytici připisují Donaldu Trumpovi, oslabení čínské měny hodnotí od loňského zavedení cel Donaldem Trumpem jako velice radikální krok.
„Celou situaci lze interpretovat tak, že cesta k finálnímu a dlouhodobému příměří se vzdálila,“ upřesňuje Tomáš Pfeiler.
Přesto se ale domnívá, že obě globální velmoci obchodní dohodu potřebují. Čína kvůli propadající se ekonomice, Donald Trump kvůli prezidentským volbám.
„Spojené státy se nachází v komfortnější pozici. Jenže poslední kolo cel Donalda Trumpa by se dotklo i čínských exportů obuvi a mobilních telefonů, což by pocítili i američtí spotřebitelé. Takovou situaci americký prezident riskovat nechce, jelikož by ho mohla stát potřebné politické body,“ upřesňuje s tím, že v řádech měsíců lze očekávat deeskalaci konfliktu.
Otázkou ovšem stále zůstává, co se bude dít pak. Již dnes se přitom ozývají hlasy, že USA spolu s Čínou obrátí svou pozornost na Evropu.
