Podnikatelé a živnostníci v ČR ubývají. „V těch lidech to sedí jako v koze. Hlavně mít zaměstnaneckou smlouvu na dobu neurčitou, nemít moc odpovědnosti a v práci to zapíchnout co nejdříve,“ říká na adresu mnoha Čechů zkušený personalista, jenž si ale nepřeje být jmenován.
A fakt je, že za pravdu mu dávají i statistiky. Celková zaměstnanost v letošním 2. čtvrtletí činila podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] 5 295 900 lidí. Podle statistiků posílil i dlouhodobý trend ve struktuře pracujících.
„Ve druhém čtvrtletí se meziročně zvýšil počet zaměstnanců o 14 000 lidí, naopak poklesl počet podnikatelů se zaměstnanci o 3 300 lidí i počet podnikatelů bez zaměstnanců o 2 400 lidí,“ říká ředitel odboru statistiky práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Struktura pracujících v ČR [II. čtvrtletí 2019]
- Počet osob v hlavním zaměstnání: 5 295 900
- Počet zaměstnanců v ČR: 4 403 200
- Počet podnikatelů se zaměstnanci: 160 800
- Podnikatelé a živnostníci bez zaměstnanců: 707 400
- Nepracující osoby, ale nesplňující podmínky pro nezaměstnané: 104 600
Dodejme, že celkový počet osob samostatně výdělečně činných [OSVČ] se za posledních osm let moc nemění. Přímo v něm ovšem dochází v posledních letech k dynamickému nárůstu OSVČ, které nemají podnikání jako svou hlavní činnost, ale jako činnost vedlejší. Jde většinou o zaměstnance, penzisty nebo studenty.
Situace není růžová ani ve statistice nově vznikajících firem. Jak vyplývá ze statistik Czech Credit Bureau [CRIF] počet nově vzniklých společností sice dosáhl na konci letošního prvního pololetí pěkných 15 589 [třetí nejvyšší počet za jedno pololetí], ale i tak počet nově vzniklých firem klesá již třetím rokem v řadě.
Podle analytičky CRIF Věry Kameníčkové postupnou proměnu českého trhu ukazuje i relace počtu vzniklých společností a počtu zaniklých.
„Zatímco v roce 2010 připadalo na jednu zaniklou společnost téměř pět nových, v prvním pololetí roku 2017 už to byly pouze tři nové společnosti na jednu zaniklou a v prvním pololetí letošního roku poprvé v historii vznikly méně než dvě obchodní společnosti na jednu zaniklou,“ upřesňuje.
Kde přibývá nejvíce lidí
Podle ČSÚ se meziročně zvýšil počet pracujících v terciárním sektoru služeb [o 27 900]. Nejvíce v sekci zdravotní a sociální péče. Podle předběžných výsledků vzrostl i počet pracujících v dopravě a skladování a v sekci ubytování, stravování a pohostinství.
Naopak v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví zaměstnanost meziročně klesla o 7 400 osob. Počet pracujících se zvýšil ve zpracovatelském průmyslu, naopak ve stavebnictví došlo k poklesu zaměstnanosti. V primárním sektoru [zpracování surovin, lesnictví, zemědělství apod.] se počet pracujících meziročně snížil o 13 400 lidí.
Stát jako významný zaměstnavatel
Podle ekonomů současnou situaci na trhu práce, kde převažují zaměstnanci, významně ovlivňuje i poptávka státu. V Česku je přitom již dnes placeno ze státního rozpočtu 452 tisíc lidí. Dalších cca 375 tisíc lidí zaměstnávají kraje, obce a jejich příspěvkové organizace. Státních úředníků je přitom 150 tisíc. Dohromady je to skoro milion zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů.
Tak masivní zaměstnanost ze strany státu má své dopady i na pracovní trh.
„Když se dnes absolvent vysoké školy, třeba ekonom, podívá na průměrné platy ve firmách a státní správě, tak se musí rozhodnout pro státní správu, kde jsou ty finanční možnosti lepší,“ dodává nejmenovaný personalista s tím, že mluví o běžné privátní sféře nikoli o nadnárodních firmách.
Koníčky na prvním místě
Podle něj má věc navíc ještě jeden rozměr. Aby se člověk v privátní sféře dostal k dobré práci za dobrý příjem, není to zadarmo. A často trvá i několik let, než si absolvent ve firmě takzvaně vybuduje pozici. Což je v přímém rozporu s výsledky průzkumu mezi mladými lidmi, z nichž vyplývá, že mladí lidé chtějí mít čas na rodinu, své koníčky a práci nestaví tolik do popředí, jako ji stavěli předchozí generace.
Ekonomové jsou přesvědčení, že do struktury trhu práce dříve či později promluví i digitalizace, která by měla zahýbat zejména s administrativními místy v úřadech, ale i firmách, jako jsou například banky.
–RED–
