Ekonomové z Národní rozpočtové rady [NRR] doporučili ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku Vládě ČR přípravu na horší časy. To znamená připravit taková opatření, která v případě naplnění ekonomických rizik udrží [nejen] letošní schodek státního rozpočtu v plánovaných mezích.
Národní rozpočtová rada varovala Vládu ČR, včetně Ministerstva financí ČR [MF ČR], před dopady případného brexitu bez dohody i následky případné eskalace obchodní a měnové války mezi USA a Čínou. Tyto a další hrozby by v případě jejich naplnění měly podle ekonomů z NRR přímý a významný dopad na českou ekonomiku. Zejména pak na její průmysl, který je z hlediska tvorby HDP klíčový. Ekonomové z NRR dále upozorňují na to, že případné budoucí ekonomické problémy mohou negativně zasáhnout i do státního rozpočtu. A to už tento rok.
Saldo státního rozpočtu na konci srpna v letech 2013 až 2019 [v mld. Kč]
„Ministerstvo financí očekává, že za celý letošní rok české HDP vzroste o 2,4 %, v roce 2020 pak má tuzemská ekonomika přidat 2,2 %. Zároveň však výrazně převažují rizika směrem dolů, která jsou dána především situací v zahraničí, a jejichž materializaci aktuální predikce [MF ČR, pozn. red.] nezapracovává,” říká předsedkyně Rady Eva Zamrazilová.
To podle zástupců Rady ale není kritika ministerstva, protože jen těžko může do svých prognóz zapracovávat něco, co se „prozatím“ nestalo. Jedná se ale o důrazné varování před tím, co se stát může a před čím dlouhodobě varuje mnoho ekonomů i zástupců tuzemských, ale i zahraničních firem.
Domácí rizika a schodek v ohrožení
Podle stanoviska Rady české ekonomice nehrozí pouze vnější rizika. Rada ve svém stanovisku poukazuje i na situaci na trhu práce. Upozorňuje, že růst mezd je rychlejší než tempo růstu produktivity práce. Což [mimo jiné] ohrožuje cenovou konkurenceschopnost českých podniků v zahraničí. I to by mělo negativní dopady do státního rozpočtu.
Další přítomné riziko pro státní rozpočet podle Rady spočívá v pomalejším než plánovaném růstu příjmů z daní. Jako příklad uvádí příjem z daní z přidané hodnoty [DPH]. Už to podle zástupců Rady ukazuje na to, že saldo státního rozpočtu za celý letošní rok nebude moci být významně lepší než ministerstvem financí plánovaných 40 miliard korun.
„Pokud bude toto zpomalování v nárůstech daňových příjmů pokračovat i v dalších měsících, může být dokonce ohroženo i dodržení plánovaného deficitu,” varuje Eva Zamrazilová.
Spolu s kolegy z NRR dodává, že v takovém případě by vláda měla reagovat omezením čerpání provozních výdajů, a tedy se snažit nepřekročit čtyřicetimiliardový schodek.
„Vláda by se na tuto možnou situaci měla preventivně připravit, a to v podobě zpracování návrhu sady možných opatření, kterými by bylo možné v případě potřeby tuzemskou ekonomiku stimulovat,“ upřesňuje.
Ministerstvo financí si je jisté
Ministerstvo financí ČR v reakci na stanovisko Rady napsalo, že vyhodnocuje pokladní plnění státního rozpočtu průběžně. Ministryně financí Alena Schillerová dále jednoznačně uvedla, že letošní plánovaný rozpočtový schodek ve výši 40 miliard korun nebude překročen.
„Přestože za sebou máme teprve dvě třetiny roku, příspěvkovým organizacím bylo vyplaceno přes 78 % rozpočtů, neziskovým organizacím přes 80 % rozpočtů, územním samosprávným celkům 83 % transferů,“ vysvětlila.
Dodala, že u těchto transferů lze navíc v poslední třetině roku očekávat zpomalení jejich realizace. Podle ní proto neexistuje důvod, proč jednotlivým kapitolám krátit rozpočtované alokace.
„To by přispívalo k nežádoucímu podsekávání ekonomického růstu, což je praxe, která se v relativně nedávné minulosti ukázala jako chybná,“ upřesnila.
Zároveň zopakovala kroky, které její úřad podniká v oblasti úspor provozních nákladů. Dle ní ministerstvo prosadilo již v rozpočtu na letošní rok úspory v personální oblasti. A to prostřednictvím redukce takzvaných mrtvých duší ve veřejné správě.
A v úsporách chce pokračovat. Jako příklad uvedla 10% úsporu v provozní oblasti v rozpočtu na rok 2020 či novelu zákona o rozpočtových pravidlech. Tá má představovat systémové řešení čerpání prostředků na neobsazená místa.
Ekonomové a srpnový schodek
To, že pochyby o budoucím vývoji, ale nejsou bezpředmětné, dokládá i aktuální vývoj schodku státního rozpočtu. Ten se totiž letos v srpnu zvýšil ve srovnání s koncem předchozího měsíce o téměř šest miliard korun na 15,4 miliardy. Meziročně byl pak výsledek horší o více než 30 miliard korun. Což byl podle analytiků nejhorší srpnový výsledek od roku 2013.
Vývoj salda státního rozpočtu v roce 2018 a 2019
I když toto Ministerstvo financí ČR vysvětlilo tím, že loni státní rozpočet získal mimořádně téměř 21 miliard korun z fondů EU, a že tedy aktuální schodek po jejich odečtení nebyl horší o 15,4 miliardy korun, ale „jen“ o 10,5 miliardy korun, někteří z ekonomů to rozporovali. A to zejména z pohledu nenaplněných očekávání u daňových příjmů.
„Ano, očistíme-li příjmy a výdaje o peníze z EU, je deficit srovnatelný. Daňové příjmy však mírně zaostávají a je velmi pravděpodobné, že se nepodaří naplnit původní očekávání,“ uvedl nápříklad místopředseda Výboru pro rozpočtové prognózy [orgán NRR] Jakub Seidler.
Na druhou stranu podle něj ani zaostávání daňových příjmů nemusí vést k horšímu deficitu, protože, jak uvedl, za očekáváním [stejně jako daňové příjmy, pozn. red] skončí také investiční výdaje Vlády ČR.
„Alespoň prozatím to data naznačují,” upřesnil.
Co bude, neví ani NRR
Podle členů Národní rozpočtové rady je v tuto chvíli situace ohledně budoucího vývoje nejistá. Ve svém stanovisku tak pracuje i se situací, kdy nedojde k naplnění aktuálních ekonomických hrozeb.
„Pokud nedojde k materializaci rizik a ekonomika se bude nadále vyvíjet v souladu s predikcí Ministerstva financí ČR, není podle Rady nutné přistoupit k významnější stimulaci ekonomiky fiskální politikou. Mimo jiné i proto, že efekt takových opatření by byl při stávající napjaté situaci na trhu práce omezený,“ říká Eva Zamrazilová.
Dále potvrzuje, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku vykázala meziroční vzestup o 2,7 %. Což je v zásadě v souladu s očekáváním Ministerstva financí ČR. Přesto znovu upozorňuje, že ohledně budoucího vývoje panuje vysoká míra nejistoty nejen mezi ekonomy, ale i zástupci firem.
Vyjadřuje se i k návrhu státního rozpočtu na rok 2020, v jehož případě by deficit dle jejího názoru neměl překročit již dříve avizovaných 40 miliard korun. Zároveň ale i doporučuje, aby z hlediska dlouhodobého ekonomického růstu pokračoval postupný nárůstu investičních výdajů ze strany Vlády ČR. To proto, aby tak došlo k uzavírání infrastrukturní mezery mezi Českou republikou a starými členskými zeměmi EU.
V závěru svého stanoviska se Rada vyjadřuje i k důchodovému systému. Ten je z hlediska dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí podle ní nejvýznamnějším rizikem. Zdůrazňuje, že neřešení tohoto problému má také vliv na stanovování úrovně střednědobého rozpočtového cíle [MTO]. A tedy i na prostor vlády pro případnou fiskální stimulaci ekonomiky. Což mimo jiné značí limity ze strany Evropské komise pro rozpočtový schodek. A to i takové, které by znemožňovaly rozpočtový schodek třeba i jen ve výš 40 miliard korun.
Jak si stojí celý státní rozpočet
Celkové příjmy státního rozpočtu za prvních osm měsíců letošního roku dosáhly 969,8 miliardy korun, meziročně o 7,7 % více. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení pak ke konci srpna činily 845,1 miliardy korun. To představuje meziroční nárůst o 6,3 %.
Mezi dlouhodobě nejdynamičtěji rostoucími daňovými příjmy byla daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti [placená plátci]. Její 12,8% tempo spolu s 8,2% růstem příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení zvýšily příjmy státního rozpočtu meziročně o 38,2 miliardy korun.
Výdaje státního rozpočtu ke konci srpna činily 985,18 miliardy korun. To odpovídá meziročnímu nárůstu o 11,2 procenta. Z hlediska objemu se na tomto nárůstu nejvíce podílely výdaje na sociální dávky [meziročně +30 miliard korun], zejména na důchody. O více než 20 miliard korun [41,4 %] pak meziročně vzrostly kapitálové výdaje. Na celý rok 2019 je schválen rozpočet se schodkem 40 miliard korun.
Aktuální návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s příjmy i výdaji vyššími o 20 miliard korun, než byl červnový návrh. Plánovaný čtyřicetimiliardový schodek rozpočtu se ale nemění. Příjmy státu mají podle upraveného návrhu ministerstva financí činit příští rok 1,578 bilionu korun. Výdaje 1,618 bilionu korun.
Co je Národní rozpočtová rada
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem č. 23/2017 Sb. Činnost Národní rozpočtové rady zároveň přispívá k udržitelnosti veřejných financí České republiky a snižuje riziko nadměrného zadlužování státu.
Stanoviska a zprávy vydávané Národní rozpočtovou radou slouží jako podklady pro Vládu ČR, Poslaneckou sněmovnu a územní samosprávy. Důvod je, aby mohly co nejpřesněji a nejodpovědněji plánovat a provádět fiskální a rozpočtovou politiku. Kromě toho jsou výstupy Národní rozpočtové rady užitečné i pro širokou veřejnost. Každý občan díky nim může získat lepší povědomí o tom, v jakém stavu jsou veřejné finance. Kterým směrem se ubírají.
